Jak se připravujete na krizi, recesi a hladomor

S mým žaludkem vedeme pravidelné rozmluvy, kdy já se ho vehementně snažím přesvědčit, že opravdu, ale opravdu hlad nemá…a on mi vehementně kontruje, že opravdu, ale opravdu hlad má :))
Ne, vážně – jak se chcete připravit na další odříkání, když už teď máte pocit, že si odříkáte svoje odříkatelný maximum?
Dokud chudoba člověka spočívá v odpírání si zahraničních dovolených nebo tak „zbytečnýho luxusu“, jako je např. vlastní auto, ještě je to furt celkem dobrý. Horší je, když už žijete jenom z vody, suchýho chleba a (občas) rohlíků, odboural jste denní tisk, MHD, cigára i to svoje občasný „jedno“ v hospodě, oblečení nakupujete zásadně jen v sekáči, svítíte zásadně jen jednou žárovkou a význam slova „kultura“ znáte jen díky Slovníku cizích slov… Tehdy to začíná zavánět fakt velkým průšvihem – cítíte, že byste neměl tolik rozhazovat (hahaha), ale neumíte se rozhodnout, kterou z těch zbývajících vymožeností si ještě od huby odtrhnout. Možná ty rohlíky?!?
Člověku by se s tou bídou smiřovalo tak jaksi líp, kdyby věděl, že si ty opasky musíme kolektivně utahovat všichni a stejnou měrou. Jenže když vidíte, že ty úsporný opatření se paradoxně týkají vždycky jen těch obyčejných chudáků, otvírá se kudla v kapse. Nejsmutnější na tom je, že obyčejný člověk nemá moc cest, jak z téhle mizérie ven: šetřit už nemá na čem, bydlení už nuznější mít nemůže, na lepší práci nedosáhne. I kdyby se nakrásně odnaučil spát a naflákal si na každý den 3 osmihodinový, na sebe navazující směny, za měsíc si stejně nemá šanci vydělat víc, než má řadový politik za 2 týdny. Tenhle šílený nepoměr je to, co lidi kaká nejvíc…ne bída sama o sobě, ale ta nebetyčná nespravedlnost: že jedni mají kopu peněz, aniž by museli hejbnout zadkem.. A druzí hejbou zadkem jako diví, aby měli kopu peněz… A nakonec stejně nemají nic.
Jen tu svou ušoupanou pr*el

Ja byla ve statech , kde je opravdovy hladomor. Kde je i tkanicka v bote opravdovym luxusem.
Tady se budeme muset uskromnit , ale hladem snad nikdo umirat nebude.
P.S. Vcera tu byly take ruzne smutne otazky od jedne pani, co nemela na jidlo , ani ovoce a zeleninu … ja ani nereagovala. Byla bych zla. ☹ Jen jsem si rekla, hlavne , ze ma na internet. Ale mozna ji krivdim a psala od sve kamaradky. V tom pripade se omlouvam. -iv-

Každý den si odkládám rohlík nebo krajíc chleba. Suším a ukládám. V době nejhorší budu opet každý den jeden kus namáčet a konzumovat. A kdyby bylo ještě hůř, mám připravené 3 m kvalitního provazu.
Další možností by bylo vrhnout se do vysoké politiky, ale tam je pořád nějak plno.

Velmi hezky to napsala barnajka. Některé příspěvky problém bagatelizují, jiné jsou obyčejné kecy. Kdysi koloval kameňák pojednávající o tom, kdo vyšlechtil nejrannější brambory. Rusové publikovali, že většinou sklízejí už druhý den po výsadbě. Na pochybovače reagoval jeden člen jejich delegace poznámkou: „vy víte houby, co je to hlad“.

Skupuji rýži, plním nádoby vodou. Se dřevem na topení to bude horší. Topit se nebude a i když jsou domy zateplené, bude v nich zima jak v lednici. Co když přijde něco horšího?

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Su­pervulkán

Učím se od těch, kteří umí vydělávat peníze.
pokud něco vyhraju nebo zdědím, pomůže to max.na chvíli.
Pokud vydělávat umím, tak se uživím.
Ale ve škole nás to nenaučí. Není to o akademickém vzdělání, které získáme na ZŠ, SŠ či VŠ.
Ale prachatí tuneláři nás moc nenaučí. Své mentory si musíme vybrat sami.
A co se týče toho hejbání zadkem, ne každé hejbání zadkem je efektivní.
Už dávno jsou pryč doby, kdy platilo, že je nejlepší se dobře učit a najít si dobrou práci.

Škoda,že ti mayové tu předpověď nehodili na leden 2012.Měli bychom hned jasno,a mohli teoretizovat,co s dalším pokračujícím „životem“,a nebo bychom měli po starostech. 🙂

U nás žádná krize nebo hladomor není a nikdy nebude, tak nemám důvody se na ně nijak připravovat.