Jak se nebát holek?

Trénovat.
Postupně jeden malý krok za druhým.

Neboj, to je jen dočasné. Přejde to časem. Čas je nejlepší lékař. 🙂

kdysi velmi dávno…jsem se jich bál taky, dneska si říkám že to byl ochranný zásah moudré prozřetelnosti, mít dneska na starosti rodinu tak chcípnem hlady

Ak pozeráš na zem, krásu dievok nevidíš. To Kráľovná ľadu, káže oči klopiť. Dievčatá však žiar očí chlapca radi vidia. Jeho srdce na dlani. Dávno bolo, od staroveku po 20. storočie, keď len špičky nôh smel si vidieť, dnes však ich úsmev pozeraj. Do očí sa dívaj, až ich srdce spoznáš. Veď aj dievča chce chlapca znať… Ak sa neprejavíš, ako ťa majú spoznať. Ako Hloupý Honza, hrdina rozprávok, po vykonaní dobrých činov, Princeznú spoznával. Ak nechceš hupkom, nechceš skokom, tak začni od nôh, cez kolená, postupne dvíhaj zrak. Až sa pohľadom očí do očí zatrasie zem, udrie hrom a blysne blesk, vtedy spoznáš Lásku, Ľúbosť dvoch. Až vtedy začneš žiť. Ak takto nie, môžeš aj moderne: máš facebook? poď, dáme kofču… Odvážnym praje svet.

Musíš si uvědomit, že holky jsou taky jenom lidi, stejně jako ty. A jestli se budeš stále bát se o ně zajímat, aby nezjistily, že se o ně zajímáš, nejspíš skončíš sám. Takže bys s tím měl něco dělat. Nemá o tebe nějaká zájem? No a co? Je spousta dalších, které o tebe zájem mít můžou. A nemáš se čeho bát (většinou 🙂, ruku ti přece neukousnou. Určitě existují taky i nějaké holky co jsou na tom podobně jako ty.

Představ si jí jak prdí,kadí nebo bude jednou za 60 let stará a zkřehlá vzpomínat kolik sexu ve svém životě propásla, a že třeba čekala na hrdinu jako jsi ty aby jí vymanil z okovu nudy stereotipního života. Tak zvednout ze zadku a šup za ní!