Jak se měli dostat Josef Gabčík a Jan Kubiš po provedení atentátu na Heydricha zpátky do Anglie?

Neměli, všechny výsadky byly jednosměrné. Jejich jediná šance bylo případně zůstat dál v ilegalitě v Protektorátu. V příloze odkaz na seznam výsadků, kde jsou i uvedeny osudy jejich členů.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Seznam_v%C3%BDs­adk%C5%AF_do_P­rotektor%C3%A1tu_­%C4%8Cechy_a_Mo­rava

Neměli jak, byla to v podstatě sebevražedná akce.

Věděli do čeho jdou, a že se už po atentátu na Heydricha zřejmě nevrátí.

Boli to „smrteľníci“, vojaci plniaci rozkaz aj za cenu svojej smrti. Mali pripravenú únikovú cestu, ale vedeli, že majú minimálnu šancu ju prežiť.

Neměli se dostat do Anglie, nicméně nebyla to ani vyloženě sebevražedná mise, u které by se předem nepočítalo s přežitím účastníků.

Po provedení atentátu se měli Gabčík s Kubišem pokusit o přechod na tehdy samostatné Slovensko (mimo přímý dosah německé moci), kde měli vyčkat do konce války, popřípadě navázat spojení s místním odbojem (orientovaným na londýnskou vládu) s tím, že další kroky budou až dle aktuální situace.

Každopádně oba již před akcí věděli, že šance na přežití (a že se na Slovensko dostanou) je minimální, spíš teoretická.

Měli, ne měly.

Kdyby se bývali dostali ven z Prahy, tak už by se mohli zachránit třeba někde v lesích a pod.