Létání a GPS není k určení přesné nadmořské výšky využitelné.
K místní nivelaci sloužila dříve krokvice, lať s vodováhou (odtud
i název postupu). Později vznikly nivelační přístroje, od 18. století
s dalekohledem. Tímto postupem byly v minulosti měřeny výšky
důležitých bodů (vrcholy kopců, hor, hladiny řek atd.) a vytvářeny
i vrstevnice.
Nyní se měří pomocí teodolitu určeného k nivelaci, vše je vysvětleno v
https://cs.wikipedia.org/wiki/Nivelace.
0 Nominace Nahlásit |
Jak píše Kepler – možnost létání není pro určení nadmořské
výšky, v zásadě, využitelná…
Zatímco GPS využitelná je…
😉
Teoreticky stačí viditelnost tří družic k určení přesné polohy na
průmětu mapy a čtyř tam, kde mapu ´nemáme´ (což je případ určení
nadmořské výšky), v praxi, protože signály družic podléhají –
z mnoha důvodů, jistému zkreslení, je lépe měření opakovat (a využít
většího počtu ´viditelných´ družic).
___
Ale – Lamalam ti to sice lakonicky, ale naprosto správně objasnila –
stačí přemýšlet, znát goniomerické funkce a umět měřit vzdálenosti a
úhly…
😉
Tohle je krása matematiky…
😉
0 Nominace Nahlásit |
Tomu využití GPS družic pro určení nadmořské výšky nějak nerozumím, podle mně se využívají radarová měření – zpoždění odraženého signálu.
BTW – radar…
😉
Houbeles – GPS jsou přijímače, pasivní, nikam nic nevysílají (ty brdo,
dovedeš si představit intenzitu elmg. signálu, pokud by GPS fungovala jako
aktivní radar??)
😉
Aha, omlouvám se, nějak jsem to zplantal…
Ale problémy tvého ´řešení´ definuju taky…
i. družice nemají elektrárnu (aktivní radar sežere hodně)
ii. družice nemají extrémně výkonné počítače (zaměřit všechny GPS
přijímače a odpovídat jim – víš, co by to bylo? (příkon,
hmotnost)
iii. elmg. šum
…
___
Ne, fakt je to tak, jak píšu…
😉
Ale ano, družice mají elektrárnu – solární články. Jak jinak by vysílaly rádiový signál? Nejde o aktivní radar. Není třeba aby byl silný, jejich parabolky mají pár decimetrů v průměru. A polohu myslím vypočítávají přijímače na Zemi (GPS přístroje). To zvládne jeden čip.
Radarové měření je použitelné jen pokud jseš nad mořem. V letectví se bere barometrická výška. Ta letadla kterým barometr ukazuje stejný tlak jsou na stejné výšce. V horách, kdyby měli udržovat stále stejnou výšku nad terénem, by se jim to letadlo při těch změnách stoupání/klesání nejspíš fyzicky rozsypalo. O žaludcích cestujících nemluvě 😉
Pokud vím, tak pro výšku mají ještě dva způsoby. Ve větších výškách a při cestovním režimu berou nějaký univerzální (světový) přepočet tlaku na výšku, ale pokud jsou nízko v blízkosti letiště (a přistávají nebo vzlétají) dostávají z letiště informaci a aktuálním tlaku na letišti a výškoměr v letadle podle toho kalibrují aby dostali správnou výšku nad letištěm.
GPS signál se pro „výškoměr“ použít dá, ale v letectví jej pokud vím nepoužívají (max jako záložní při nějaké poruše). Při využití 2 družic dokážeš určit plochu na které se pohybuješ. Při využití 3 dostaneš křivku. V tomto režimu může GPS odhadnout polohu na základě znalosti, nebo alespoň přibližného předpokladu výšky ve které jseš. (předpokládá že jseš na povrchu země). Při využití 4 už GPS dokáže zjistit bod (nebo několik – zpravidla 2 – pravděpodobných bodů – a ten bod který vychází na několik desítek tisíc kilometrů od země zahodí jako nesmyslný). Příjem z dalších družic potvrdí správnost daného spočteného bodu a příp. jej ještě o něco zpřesní (např. eliminuje chybu měření z důvodu příjmu odraženého signálu některé z družic)
Musím odporovat…
😉
V letectví (IFR) se k učení polohy letadla používají odpovídače
(podobné GPS) a k určení výšky radar.
Pouze při přistání se užívá i barometrický výškoměr – a ten je
vždy nutno bezprostředně předtím kalibrovat na lokální podmínky…
Co já vím, tak primárně se k určení výšky letadla používá právě barometr (resp. je vyhodnocen z pitotových trubic v rámci výpočtu výšky a rychlosti). Odpovídače se používají pro zjištění polohy pro účely řízení leteckého provozu (radar pro RLP) – nikoli pro zjištění polohy letadla pro účely posádky. A tyto odpovídače ani radary nijak výšku nezjišťují, odpovídače info o výšce získávají právě z barometru a odesílají v odpovědi zpět „radaru“, ten ji pak předá i se zjištěnou polohou na RLP.
Barometr + pitotky – jo, pro letce v definované (definovatelné) poloze
(dříve stihači, dneska třeba akrobaté…).
A v definovaných podmínkách (místní atmosferický tlak).
___
Jinak je to – prý – nejsem letec – opravdu ten radar…
výšku určují všechna letadla podle tlaku. Prakticky se drží na jim určené hladině tlaku vzduchu aby se nesrazili. Pokud poletí na střídačku přes oblasti tlakových výší a níží, nalétají ve skutečnosti hezkých pár výškových kilometrů přestože se budou držet stále ve své letové hladině. Pokud by nějaké letadlo pro určení výšky používalo jiný systém začal by být chaos a letadla v blízkých přidělených letových hladinách by si navzájem lezli do zelí. Radar používá ŘLP a pak letadla mají ještě nějaké radarové systémy pro protikolizní kontroly (varování před kolizí s letadlem či zemí). Ale primárně výšku pro přístroje v kokpitu a autopilota měří jen a pouze barometricky. Viz odkaz na wiki o trochu níže…
http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BD%C5%A1ka_(letectv%C3%AD)
Pokud nastavíme na výškoměru standardní tlak QNE – 1013 hPa (760 mm Hg), bude ukazovat letovou hladinu (FL – flight level). Letové hladiny se udávají ve stovkách stop (př. FL100 = 10 000 ft). Atmosférický tlak a (tím i QNH a QFE) se mění s časem a zeměpisnou polohou. Z toho plyne, že letová hladina není „rovná“, na každém místě má jinou nadmořskou výšku.
Jen některé speciální přístroje mají kromě GPS i barometr. Běžně dostupné (navigace, mobily apod. ) přístroje barometr nemívají.
běžné turistické barometr nemívají, dražší ano. Barometr mívají např. přístroje pro amatérské létání (rogalo, křídlo apod…)
Keplere, NE…
😉
Barometr nemá s GPS nic společného, navíc je vhodný jen ´poměrově´
(tedy změří dosažené převýšení) a jen v krátkém časovém úseku
(než se v místě změní atmosferický tlak vlivem jiných faktorů)…
___
GPS
___
Dodám:
Jak už jsem psal výše, některé GPS přístroje jsou vybaveny i barometrem. Tomu určení bodu pomocí 4 družic už asi rozumím.
GPS s barometrem – lákadlo pro kupce, podle mne k ničemu… Zejména
jde, asi, o hodinky (a podobné ´miniatury´)…
😉
Snímání barometrického tlaku je velmi jednoduché, není to žádné hi-tech. Mají to i ty nejlevnější meteostanice za pár stovek. Tak proč by to nemohly mít GPSky, chytré mobily nebo i hodinky?