Jak se charakterizují historické události v době, kdy má území jiný název?

Zdá se mi, že jsme vždycky byli Česko – povětšinou České království (až do „slavné“ republiky) – či Koruna Česka nebo i Země Koruny České (i jako součást Hab. monarchie – což je unie království, i když spojené v jedné monarchii). Jediné, co se zpočátku (ve středověku) měnilo a formovalo bylo území (něco přibylo, něco ubylo atd).

Nechápu jak je myšlena hlavní otázka.. totiž jak by se to mělo charakterizovat?

Před královstvím jsme byli knížectví, pak království a od 1918 re-publika, ale vždycky Česko (I když jsme spadali do jiného útvaru – jako např. ta Habs. monarchie). Předtím vším byla samozřejmě Sámova říše nebo Velkomoravská říše – ale to jsou státy, které zanikly a které nebyly „Česko“ (i když byly na našem území).

Všechno včetně států je soustavná činnost a vše je dáno dějinami, jak se to událo (hranice, obyvatelé, náboženství – podle toho „jak se to hýbalo“), stále se to utváří a může měnit. (Třeba na takovém území Turecka už bylo říší a různých obyvatel, které nemají s dnešním Tureckem nic společného – říše/stát, která byla Tureckem byla Osmanská říše, všechny ty přetím nebyly „Turecko,“ protože to byli jiní obyvatelé a úplně, ale naprosto úplně jiné stát. útvary s naprostými odlišnostmi).
Proto se např. uvádí, že ve 11. století jsme BYLI knížectvím, v 15. století jsem (my) BYLI královstvím, atd… Ale když se bavíme o dějinách, které s námi nesouvisí, tak už to je jinak např: V druhém století našeho letopočtu se na našem území vyskytovaly kmeny Keltů… Už to nejsme „MY,“ ale bylo to „na našem území.“ PRotože už se nejedná o nás ani o Česko.

Upravil/a: DoTazatel