Nouzové odstavení, tedy vypnutí jederného reaktoru se provádí
zasunutím regulačních a nouzových tyčí do reaktoru.
Jak dlouho takové nouzové odstavení-vypnutí reaktoru trvá od doby, kdy se
stiskne tlačítko nouzového odstavení?
A to vypnutí JR znamená co přesně? Je pouze zastaveno štěpení nebo
ještě něco jiného?
Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? Drap, zjentek, aliendrone, Edison, Gus_Fring, Bobek 2 před 1821 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To záleží na technickém řešení – typu reaktoru a dále na účelu vypínání, tedy jde li o normální odstavení či o zastavení havarijní. Rozeberu u nás používaný reaktor typu VVER (varný vodo-vodní). Samotná řetězová reakce při havarinjním odstavení ustane praticky okamžitě po úplném zasunutí regulačních a havarijních segmentů do reaktoru. (tuším, že nejpozději do několika desítek s) Tím to ovšem nekončí, dále je třeba rozpálený reaktor uchladit na běžnou teplotu a poté odtlakovat. Jistě si dovedeš představit pod jakým tlakem je v primárním okruhu je voda při teplotě cca 300°C. Tím je v zásadě reaktor odstaven. Při plánované odstávce je celý děj v podstatě obdobný, rozdíl je pouze v tom, že výkon reaktoru se snižuje postupně a proces tedy trvá déle, nicméně je mnohem šetrnější k celému zařízení.
BTW – než se zeptáš, tak NE, to co se stalo v Černobylu se u nás stát NEMŮŽE (na to, co tvrdí nevzdělaní ekošmejdi nehleď)! Prostě proto, že na rozdíl od černobylského reaktoru RBMK (kde je moderátorem reakce grafit) je u reaktorů VVER moderátorem voda. Ta by se v případě průšvihu vypařila (na rozdíl od grafitu) a rekace by bez ní dále nemohla pokračovat, jak tomu bylo v Černobylu. Reaktory VVER jsou nejbezpečnějšími (ale také nejdražšími) typy reaktorů, nějaká Fukušima nebo podobná jatka prostě nehrozí. Nicméně je to jen technika a i když si nedovedu představit poruchu, která by způsobila významnější komplikace s radioaktivitou, tak náhoda a lidská blbost spolu s lemplovstvím jsou faktory, které není radno podceňovat, tudíž nějakou menší havárii NELZE vyloučit (jakkoliv je extrémně nepravděpodobná). Ale jak říkám – proti havárii VELKÉHO rozsahu nás nechrání technika či lidská pozornost, ale samotné zákony přírody a na ty se můžeš spolehnout. ;) :)
0 Nominace Nahlásit |
Je to tak, jak píše aliendrone. Nouzové odstavení reaktoru zasunutím regulačních tyčí může trvat pár desítek vteřin, ale úplné odstavení bloku se počítá v hodinách. Systém má obrovskou tepelnou setrvačnost a tak se chladí a chladí, dokud se to neuchladí. Rozhodně se tak nestane jen zmáčknutím tlačítka STOP. Proces odstavení reaktoru je stejně složitý jako jeho uvedení do provozu
4Kdo udělil odpovědi palec? JájsemRaibek, marci1, Edison, Gus_Fring
před 1821 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Tak pokud já vím, při nouzovém odstavení by měli vlastní vahou spadnout regulační tyče, což by mělo prakticky okamžitě zastavit řetězovou reakci. (okamžitě v tomto případě znamená cca 1–2s na spadnutí těch tyčí)
Zastavit řetězovou reakci neznamená zcela přerušit štěpení hlavního paliva U235, protože to bude nějaký čas iniciováno i zářením z rozpadu štěpných produktů a dále částečně se štěpí i samo „bez (vnějšího) důvodu“
Jenže v reaktoru jsou vysoce radioaktivní produkty ze štěpení uranu s poločasy rozpadu v sekundách až hodinách, které se zkrátka rozpadnou ať už chceme nebo nechceme a při tom dále budou uvolňovat značné množství záření a tepla. V případě Temelína to znamená tuším změnu výkonu z cca 3GW tepelných na několik stovek MW s poklesem na desítky MW do několika minut. Na úrovni v řádu MW ten reaktor zůstane měsíce až roky (tedy zůstal by pokud by s ním nikdo nic nedělal…)
Další postupy co se bude dít závisí asi i na důvodu odstavení reaktoru. Pokud došlo k havárii bude nutno využit ty prvky které havárií nebyli negativně dotčeny… A „vypnutí“ JR … no tenhle pojem si asi odborníci ani nedovolí použít, protože reaktor zůstane až příliš živý ještě hooodně dlouho.
Poznámka k Alienovi: Fukušima měla (má) reaktory podobnější těm Temelínským, než Černobylským. Moderátorem i chladivem je v nich voda, ale jsou jednookruhové, voda se vaří přímo v reaktoru. V Temelíně se tlaková voda v reaktoru nevaří, vaří se až ve výměníku voda druhého okruhu. Tak bych se nad ty Fukušimské zas tak moc nepovyšoval…
0
před 1821 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dochy>>> Mýlíš se. :)
Za 1–2 s po inicializaci havarijního odstavení ANI NÁHODOU nedojde
k zastavení štěpné řetězové reakce. To je možná tak doba, kterou trvá
zasunutí havarijních segmentů (obvykle tyčí) do reaktoru. U JETE např. je
tato doba ještě delší, myslím, že 3s.
Je to prostě podobné jako když jedeš autem a začneš brzdit. Šlápneš na pedál ve vteřině, ale auto nestojí na fleku, intenzivně zpomaluje, nicméně úplné zastavení trvá ještě nějaký čas. A se štěpnou řetězovou reakcí je podobné.
Co se týká „podobnosti“ reaktorů v JETE nebo spíš v ETE, jak se dnes cituplně jmenuje kvůli „nedělání rozruchu“, tak stejně tak dobře můžeš říci že diesel a beznínové motory jsou totožné (popravdě jsou SKORO shodné, ale JE tam ZÁSADNÍ rozdíl). Nebudu rozebírat „podobnost“ západních a východních PWR reaktorů, natož je srovnávat s fukušimským BWR. Mimochodem – přesně to, na co upozorňovali „škarohlídi“ jako riziko BWR reaktorů (tedy pokles hladiny v reaktorové nádobě) se STALO. Šlo tedy o „předem známou slabinu“ řešení, jejíž ekvivalnt na VVER prozatím neznáme a u BWR se mělo zato, že je to technicky dostatečně „ohandlované“. :(
Tím nechci říci, že se „nemůže nic stát“, ostatně viz moje dopověď. Jen konstatuji, že temelínské VVER se šťastnou shodou okolností (kombinací východní a západní technologie v důsledku sametové komedie viz https://oenergetice.cz/elektrina/svet-jadernych-reaktoru-rozdily-mezi-pwr-a-vver ) patří mezi nejbezpečnější typy reaktorů, se kerými se ty fukušimské (vyrobené ještě v době, než Japonsko začalo respektovat doporučení IAEA) nedají srovnávat. Kontejnment reaktorů JETE odolá i „útoku Boeingu“ https://www.youtube.com/watch?v=bNYWudrOS7o . Nechci spekulovat o japonské katastrofě. Jednoduše proto, že NIKDO doopravdy neví, co se tam vlastně stalo. Bylo vydáno množství zpráv (včetně vzájemně si odporujících „sledů událostí“ minutu po minutě). Jako nejméně spekulační zdroj bych uvedl https://www.jaif.or.jp/ (přepni si to na english) , ale i zde POZOR! Japonsko je na atomu ENORMNĚ závislé jednak a druhak jestli trošku víš, jak to tam chodí…, tam se prostě NEVYŠETŘÍ NIC! Hodně řevu, ale i naši politici by tam mohli jezdit na školení, kterak zatloukat – ruka ruku myje. V rocer 1981 se dokonce snažili ZATAJIT celkem drsný radiační únik a vyplavalo to na povrch jen „náhodou“ (mezinárodní oceánografické výzkumné lodi zaznamenaly ohromný nárůst radiace v oceánu), nebýt toho, tak nikdo nic nevěděl! A i když už se musí s pravdou ven, tak tam je doslova TRADICÍ, že vinu/zodpovědnost na sebe vezmou poskoci. Ono totiž vyplulo na povrch to, že sice zemětřesení a následná tsunami sice stály na začátku katastrofy, ale ta ani zdaleka nemusela mít takový rozsah, kdyby si zaměstnanci a předevší vedení TEPCO a vláda počínali zodpovědně a kvalifikovaně.
Každopádně se mi moc líbí, jak „nikdo neví“ kolik přímých obětí měla Fukušima a okecávání, že oproti Černobylu to „nebylo tak vážné“. Pěkné kecy. Ví se a ne že ne! Přímých obětí bylo 15373 mrtvých a 8196 nezvěstných, přičemž se dnes již mluví o 18000 mrtvých. Tedy Černobyl se svými cca 4000 mrtvolkami HADR! (pravda, nejde to korektně srovnávat, bo v Černobylu většina radiace unikla do atmosféry, zatímco ve Fukušimě do moře, navíc i hustota zalidnění hraje roli), ale i tak – Fukušima byl parádní průser, který potvrdil, že „západní technika a postupy“ nejsou o nic lepší, než ty sovětské. :(
Rozhodně bych vsadil na VVER než na BWR reaktor, to ovšem je sice krásné, nicméně jak jsem v odpovědi předeslal – DEMENCE liská nemá hranice a to, co se děje v JETE teď je snad na sonderbehandlung. Míchání ruského a amerického paliva v reaktoru… no počti si sám. https://www.peak.cz/z-jaderneho-experimentovani-s-palivem-v-temeline-cisi-hruza-za-miliardy/16397/ :(
„Za 1–2 s po inicializ..“
OK, jestli budou padat 1,5 nebo 3s nevím. Podle mně by 2s měli bohatě
stačit, ale přepočítávat a studovat jestli tam nemají nějaký další
háček nebudu… Jestli se zastaví „řetězová štěpná reakce“ – Je
otázka co přesně kdo z nás považuje za řetězovou jadernou reakci. Podle
mně je řetěz rozpad U235 – neutrony – rozpad U235 – neutrony –
rozpad U235 -… přerušen prakticky okamžitě po zasunutí regulačních
tyčí. Píšu ale že ke zvýšené četnosti rozpadů U235 bude docházet
dále, ale už to nebude přímý důsledek řetězového štěpení, ale
následek řetězové reakce v minulosti, která vytvořila v reaktoru
dlouhodobě silně radioaktivní prostředí…
„Je to prostě podobné jako když jedeš autem a začneš brzdit.“ – ale už jsi uvolnil plyn, sešlápl spojku… zastavils řetězovou reakci. Zbývá vypořádat se s rychlostí vozu… produkty štěpení s krátkou životností, které se dál rozpadají a tím udržují značnou míru záření a vytváří stále značné množství tepla…
Rozdíly reaktorů: Ano jsou tam, ale ne principiální jako mezi Temelínem
a Černobylem. Oni nedokázali uchladit nouzově zastavené reaktory, protože
jim zemětřesení a následná záplava zničila veškerou technologii, která
se o to mohla postarat. Pokud by v Temelíně selhali všechny chladící
systémy, tak jsme taky v prd…
U nás naštěstí ani zemětřesení ani tsunami nejsou moc pravděpodobné
jevy. Snad nás nic nepřekvapí (věřím tomu)
" Přímých obětí bylo 15373 mrtvých a 8196 nezvěstných, přičemž se dnes již mluví o 18000 mrtvých. " – Já zatím vidím mrtvých kolem 1000 převážně v důsledku stresu z několikanásobné evakuace (wiki). Nepleteš si to náhodou s oběťmi zemětřesení a tsunami? To jaderná havárie nezpůsobila, ta byla důsledkem… a už vůbec si nedokážu představit těch 8000 pohřešovaných v důsledku jaderné havárie… Jako že v důsledku uniklé radioaktivity sublimovali? 8000 lidí určitě nebylo v reaktorové hale aby byli rozmetáni tím výbuchem. 😉 (sorry, nedalo mi to.. zůstaneme u té záměny se zemětřesením 😉 )
Počkej až ti sem přijde Edison a dá ti přednášku, že tvá otázka je špatně formulovaná. Buď Jak dlouho trvá vypnutí jaderného reaktoru, nebo Jak rychle se dá vypnout jaderný reaktor.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2650 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1079 | |
Kelt | 1014 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |