Nejnovější analýzu se spoustou nových dat nedávno publikoval se svým
týmem Timothée Delubac z Švýcarského federálního technologického
institutu v Lausanne (EPFL). Vyšlo jim, že se vesmír v době, která
odpovídá rudému posuvu 2,34, rozpínal rychlostí 68 kilometrů za sekundu a
za milion světelných let. S přesností na příjemných 2,2 procenta. Což
znamená, že v době, kdy bylo stáří vesmíru méně než čtvrtinové, tak
se dejme tomu dvojice galaxií, vzdálená milion světelných let, od sebe
vzdalovala rychlostí 68 kilometrů za sekundu. Tým BOSS pro tuto analýzu
použil data o téměř 140 tisících kvasarech, což jim umožnilo změřit
baryonové akustické oscilace s nebývalou přesností.
Doplňuji:
arygnoc, čítaj riadne:
…tak se dejme tomu dvojice galaxií, vzdálená milion světelných let…
…od sebe vzdalovala rychlostí 68 kilometrů za sekundu…
Je to vzdálenost!!!
Upravil/a: JájsemRaibek
0 Nominace Nahlásit |
@JájsemRaibek:
svetelné roky nie sú časová jednotka!!! (… rozpínal rychlostí
68 kilometrů za sekundu a za milion světelných let …)
ale k otázke.
jednoznačná odpoveď neexistuje, pretože táto vaša otázka je typu „ako
rýchlo rastie tráva“.
treba si uvedomiť, že vesmír je dynamický, nerovnorodý,
nehomogénny.
preto isté rozdiely budú – podobne ako s tou rastúcou trávou – inak
rastie v krkonošiach a inak v polabskej nížine.
priemerné hodnoty sa pohybujú v rozmezí cca 70–74 ± (2 až 5)
(km/s)/Mpc (jeden megaparsek je asi 3 miliony svetelných rokov – to je
dĺžková miera!!!).
to znamená, že kocka o rozmere 1×1×1 Mpc sa za sekundu roztiahne o cca
70–75 km do všetkých strán.
ale – treba si uvedomiť, že to sú súčasné poznatky, nepoznáme
hodnoty z minulosti, ktoré boli určite iné – ako hovorím, vesmír nie je
konštantý, je dynamický v priestore i čase.
svoje v tom hraje i poznávanie nových hmotných (a myslím skutočne
hmotných, teda obrovských, ťažkých, rádovo v nadgalaktických merítkach)
objektov, javov, a najmä prítomnosť temnej hmoty a energie (hodnoty sa
pohybujú iba v odhadoch).
môžeme teda povedať, že rýchlosť rozpínania vesmíru je taká, ako rastú naše poznatky.
preto sa mení i celkový pohľad na tento fenomén – pôvodne sa
predpokladalo, že rýchlosť rozpínania klesá, po objavení existencie temnej
hmoty sa predpoklad zmenil na rastúcu rýchlosť rozpínania.
uvidíme, čo prinesú ďalšie poznatky a ako sa prejaví v meraniach a
predpokladoch.
;-Q
Doplňuji:
vysvetlenie, ako to je s jednotkami za „/“, ako sa čítajú:
ak tam je časová jednotka, používa sa spojenie „za“.
ak tam je dĺžková/plošná/priestorová jednotka, používa sa
spojenie „na“.
je to jedna z konvencií fyziky – ako čítať vzorce.
poučenie:
netreba slepo kopírovať, treba i rozmýšľať o správnosti textu.
nie vždy platí >je to na internete = je to pravda<.
Upravil/a: arygnoc
0 Nominace Nahlásit |
@JájsemRaibek:
ale ja čítam riadne, veď som ti to dal i do zátvorky:
„… rozpínal rychlostí 68 kilometrů za sekundu a za milion světelných
let …“
a to je špatne!
má byť:
„… rozpínal rychlostí 68 kilometrů za sekundu a na milion světelných
let …“
a to je kurevs*ý rozdiel, pretože v tvojom nesprávnom spojení je to údaj časový (ale udávaný v dĺžke).
mno, fyzika je sviňa, ale preto rozumejú rovnakým vzorcom napr. japonci, zulu i česi.
;-Q
treba čítať aj komentáre (napr. od Petr Ka (upozorňuje presne na to
isté), Pavel Dudr (trefné), …).
čo sa týka faktografie, TENTO článok sa moc nepodaril (nj, keď je ako
literatúra uvedená wikipédia).
I keď je článok už rok starý, nepamätám si ho (čítam osla
pravidelne) – díky za odkaz.
;-Q
vysvetlenie, ako to je s jednotkami za „/“, ako sa čítajú:
ak tam je časová jednotka, používa sa spojenie „za“.
ak tam je dĺžková/plošná/priestorová jednotka, používa sa
spojenie „na“.
je to jedna z konvencií fyziky – ako čítať vzorce.
poučenie:
netreba slepo kopírovať, treba i rozmýšľať o správnosti textu.
nie vždy platí >je to na internete = je to pravda<.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2636 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1348 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1062 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |