Jak probíhá natáčení filmu od začátku až do konce?

Váš dotaz je velmi obsáhlý. Pokud se chcete seznámit s náplní práce jednotlivých profesí, pročtěte si odkazy.

http://25fps.cz/2007/fil­movy-stab/

"Proces filmování lze rozdělit do tří části –
preprodukce (též přípravná fáze),
samotné natáčení
postprodukce

Preprodukce zahrnuje psaní scénáře, sestavování filmového štábu, hereckého obsazení, výběr lokací, ale i shánění peněz na realizaci, výroba dekorací, herecké zkoušky apod.

Natáčení je vlastní realizace scénáře, záznam obrazu a zvuku na filmový nosič.
Postprodukce zahrnuje především střih natočeného materiálu, nasazení hudebního doprovodu, výsledný mix zvuku atd. Některé profese jsou spjaté pouze s určitou fází (práce střihače se řadí k postprodukci, casting pro změnu k preprodukci), nicméně řada činností prochází napříč celým natáčecím procesem – především úloha režiséra, který dohlíží na všechny přípravné i dokončovací práce." atd.
–
Opakuji, Informací je hodně, jsou podrobné, činnosti je mnoho – třeba činnost producenta.

"Role filmového producenta při vzniku autorského díla – filmu je zcela specifická. Na základě pověření Výrobce má Producent rozsáhlé pravomoci ve věci většiny aspektů výroby filmového díla.
http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:sON­MQ2v3lAQJ:www­.asociaceprodu­centu.cz/files/de­finice-producenta.doc+&cd=2&h­l=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-b
–
Někdy je producent sám režisérem – např. Jan Svěrák, . Distribuce se ujal Bioscop (AQS) – film Distribuce se ujme Bioscop (AQS), Prequel Obecná škola
http://www.bo­rovan.cz/hraci_dne/pro­ducent-reziser-jan-sverak-zacne-tocit-prequel-obecne-skoly-letos-v-srpnu

Jindy si producent vybírá režiséra
„Např. Režisér David Sís (54) a producent Jan Turek (35) spolu pracovali od roku 2006. Ale nedávná strkanice po premiéře společného filmu o kapele Lucie v karlovarském baru z nich udělala nepřátele“
http://www.bles­k.cz/clanek/ce­lebrity-ceske-celebrity/408294/st­rkanice-producenta-a-rezisera-filmu-o-lucii-pokracuje-10-let-byli-pratele-a-po-rvacce-na-sebe-posilaji-pravniky.html
–
Obsluhoval jsem anglického krále – tahanice – autor Daniel Řehák
„Na zfilmování jedinečné novely Bohumila Hrabala se čekalo doslova dvacet let. Už v roce 1986 dostal nabídku ke zpracování životní ságy pikolíka a rádoby milionáře Jana Dítěte Karel Kachyňa. Uběhlo pár let, došlo k několika tahanicím o práva, k nimž patří jisté peníze a švihání haluzkou v Karlových Varech, až nakonec skončil „Král“ v rukou režiséra Jiřího Menzla,, jenž se zdál být pro zpracování látky tím nejpovolanějším.“
http://www.ad­vojka.cz/archiv/2007/3/­obsluhoval-jsem-anglickeho-krale

Upravil/a: annas

V první řadě je nutno říct, že každý film se liší. A liší se také výroba TV produkce, reklam a filmů.

V základu lze říct, že výroba filmu má tři fáze:
1.) Předprodukce
2.) Produkce (natáčení)
3.) Postprodukce

1.) Někdy se sejde hotový štáb, který už má peníze, ale neví, co se bude natáčet. A tak se dají hlavy dohromady a vymýšlí se. Scénář se mnohdy (hlavně u malých projektů) píše bez scenáristy, což je nešvar dnešní doby a pak to tak vypadá. Jinde to funguje tak, že prvním článem je scenárista. Ten chce z vlastního popudu sdělit něco světu a tak si začne shánět podklady, napíše námět, do kterého zasahuje dramaturg (rádce k nezaplacení), dále synopsi a literární scénář. Pak jde scenárista za producentem, který se ve scénáři snaží všechny drahé scény vyškrtat a tak trochu mluví do marketingu scénáře (zasáhne to cílovku? je ten scénář napsaný tak, abychom film prodali?). Producent pak začne dávat dohromady peníze a štáb. Ke konci předprodukce, kdy už je poskládaný základní štáb (producent, produkční, scenárista, hlavní kameraman, režisér, zvukař, střihač lze až na konci, ale je užitečný i jako dohled, v TV produkci funguje hodně na place), tak zde režisér a kameraman píšou technický scénář, který navíc obsahuje technické údaje pro nadcházející natáčení (použití jeřábů, steadicamů, jaké typy objektivů, jaké svícení ap.). Ve finále produkční sepisuje smlouvy, dává dohromady natáčecí plán, obvolává, zařizuje lokace (na to má lokačního).

2.) Na plac přijde kameraman s osvětlovači, nasvítí se plac, připraví se rekvizity, čeká se na herce a pak se jede. Tím nejhlasitějším člověkem na place, kterého tam uvidíš, bude nejspíš asistent režie – narozdíl od toho, jak si laici představují režiséra, tak tento člověk často sedí někde vzadu za monitorem a plac sleduje z povzdálí. Asistent režie je ten, kdo na place řve „zvuk, kamera, akce!“ a společně s produkčními nahání herce po vysílačkách.

3.) Zde se sebere veškerý materiál. Ta klapka na place, o které spousta lidí neví, na co je, je zde neocenitelný pomocník. Obraz se musí nejprve sesynchronizovat se zvukem. Ten moment, kdy klapka klapne, je vidět jak v obrazu, tak slyšet ve zvuku. Provede se první střih, ten se komentuje, stříhá se dál. Ovšem pozor – spousta lidí si myslí, že finální střih musí obsahovat vše ze scénáře a že střihač je jen trouba, co nandavá obrázky za sebe a stříhá framy. Omyl – často je střihač vpodstatě takovým posledním zasahovatelem do scénáře. Hraje si se skladbou záběrů, přemýšlí, jestli když nedá tento záběr za tento, nezmění to celý význam (k tématu doporučuji nastudovat ruskou montážnickou školu – https://www.y­outube.com/wat­ch?v=hdGwokj8I­Do ). Už párkrát se mi stalo, že dobrý střihač mi zachránil film. Jako nezaujatý člověk věděl, že záběry, na kterých jsme lpěli, protože nás stáli spoustu úsilí, film kazí. Když je dostříháno, tak pak se pracuje na vizuálních efektech, na color gradingu a ve finále na zvukovém mixu a titulcích.

Upravil/a: eleonnore