Jak přežít tělocvik tak, abych si zachoval psychické zdraví?

Zdravím, předem se omlouvám, píšu sem asi kvůli úplné kravíně,ale věřím že by mi zde mohl někdo poradit… Jde o tělocvik ve škole. Vždy jsem neměl odpor k tělocviku,na prvním stupni ZŠ jsem tak nějak zvládal všechno,a nadělalo mi to problémy. Na druhém stupni se to nějak zhoršilo, kvůli spolužákům. Učitele jsem měl vždy docela normální,ale problém byli spíš spolužáci. Mám nadváhu, není to nic extrémního,ale je to vidět. Kromě tělocviku mi to extra nevadí,ale sebevědomí mám nízké. To co totálně nenávidím na TV je gymnastika,ta by se podle mě měla zrušit. Je zaprvé k ničemu, ničí ti Sebevědomí,a známkovat to je taky mimo. Další věc co nesnáším,ale míň než gymnastiku,jsou společenské a míčové hry. Kdyby jste hledali přesný antitalent,jsem to já. Ani by mi nevadilo že mi to nejde,ale problém jsou ostatní. Nesnáším když člověk něco pokazí, nechytne míč, cokoliv a hned po něm startují. Dělají jako by měli vyhrát zlatou medaili a když prohrajou,je konec světa nebo co. Nechápu že má někdo furt potřebu bejt agresivní,machrovat apod. Základní škola mi to prostě zhnusila. Fotbal a hlavně volejbal je pro mě smrt a nesnáším to, florbal ještě budiž,a jediný co mi docela jde je basketbal,i trochu baví. Ani běhat mi nevadí,a celkově pohyb. Vadí mi ostatní, gymnastika apod. Teď jsem v prváku na SŠ, tělocvik jsme měli už 2×,a bylo to v pohodě,ale stejně mě to pořád stresuje. Prostě tělocvik ve škole mě děsí. Mimo školu mi pohyb nevadí. myslím že tak půlka lidí mě pochopí, druhá půlka že jsem líné prase nebo že to moc hrotím, což je možná pravda,ale vážně se z toho vždy stresuju celý den, vždy to chci mít už za sebou. Tak zkusí někdo poradit jak to v pohodě zvládat,jsi si zvýšit sebevědomí apod.?