Jak přesvědčit rodiče na koupi pejska?

Ahojky!
Potřebuji poradit. Ale teď od začátku.
Já jsem takový zvířatomil, pořád chci nějaké zvířátko. Nejdřív to byl kůň, ale po tom co se mi v šesti rozplynula představa o koni u nás na balkoně, bylo rozhodnuto. Pes.
Já bych nejraději měla doma zvěřinec, ale holt to nejde, po pejskovi bych chtěla nějakou čičinu, ale až po psovi, aby si nevytvořila nějaké teritorium, a na psa pak byla agresívní.
Ale back to the point, přála bych si fenečku. Je mi dvanáct let, takže o psa už bych se zvládla postarat. Cca měsíc chodím venčit sousedovi fenku, zjišťuji co se dá, čtu psí knížky, projíždím plemena (pořád se nemůžu rozhodnout, ale vede sheltie), našla jsem veterináře v našem okolí, vyhledala cvičáky, rozhodla se jaké časy jsou pro venčení nejlepší, začala vstávat dřív. Vím že budu cvičit pomocí klikru, cca jednou za 14 dní barfovat, zbytek granule, (Brit, Acana, Orijen). Vím kde by měl pejsek pelíšek (měl by tři, jeden pod topením, druhý největší na spaní a v dalším by měl misky, koš s hračkami, a různé další potřeby.
Bydlíme v bytě, a začala jsem nad tím proč mi rodiče nechcou dovolit psa. Mamce asi vadí chlupy, začala jsem co dva dny vysávat. Taky si myslím že ji pes přijde být nechutný. Pejsek si po vykonání potřeby asi zadnici sám neutře. Já bych s utíráním problém neměla. Nějaký starý ručník by se na to našel, ale fenečce se to asi úplně nebude líbit. Taťka si myslí že mě pes přestane bavit, musím vytrvat. Nechci psa hned, chci počkat na to správné načasování. Před prázdninami, měla bych čas naučit psa že budu odcházet pryč, a že bude sám. Taky bych ho naučila za tu dobu správné socializaci a hygieně. Začala jsem se mnohem více podílet na domácích pracích, dělám toho mnohem více než obvykle. Uvědomuji si, že to nebude lehké, ale já jsem odhodlaná, že to zvládnu. Myslím si, že mamka se o mně bojí, když bych chodila se psem večer a brzo ráno. Úchylové, opilci atd. To jsem začala argumentovat tím, že pes mě ochrání. Nic.
Prosím poraďte mi někdo. Já nevím jak dál. Nechci psa jako něco na hraní, to samozřejmě taky, ale já chci fenku jako nejlepší kamarádku, která mě bude vždy po příchodu domů nadšeně vítat, a těšit se, až jí zase budu házet fresbee, až spolu budeme plavat, běhat po lese, a jakkoliv spolu trávit čas. Vím že pes je veeelká zodpovědnost, že nepočká když se mi nebude chtít, že ho nenaučím na záchod jako kočku.
Bohužel znám základní pravidlo koupě psa. ,, Musí ho chtít celá rodina, ale vždy bude ten jeden který se o něho bude starat nejvíce."
Nechci přesvědčit rodiče aby mi pořídili psa. Chci je přesvědčit aby CHTĚLI psa.
Uvědomuji si, že pes tu může být i 17 let, a je to tedy docela dloouuhá doba, ale pár dovolených za ten pestřejší a šťastnější život stojí. Samozřejmě si musí rodina padnout se psem, a pes s rodinou. Jinak by se obě strany trápily. Vím že pes je starost, ale ono říkat že to znám teoreticky není to stejné jako když říkám že to znám prakticky.
P.S. Budu ráda za názory dospělých, přeci jen mají jiný pohled na věc než my děti 🤭🤭
Peníze nebudou problém, ročně klidně i 10000, což je o cca 4000 víc než obvykle pes potřebuje.
Děkuju moooc všem za pomoc☺️☺️