Jak poznám, jestli je „důvěryhodný zdroj“ naozaj důvěryhodný
zdroj, anebo je to jenom „zdroj hledící si svých zájmů“ tj nadřazení
svých zájmů, nebo zájmů svých pánů, nad zájem společnosti?
Třeba uvádět zdroj souhlasím, ale často se tu opakuje o témže zdroji
(těch zdrojů je víc):
o témže zdroji -je do důvěryhodný, spolehlivý
například v ČT vystoupí politik XY, o kterém se domnívám (s jistotou vím), že barva jeho trika převládá nad potřebou státu. ČT je pro mne přitom důvěryhodným informačním zdrojem. A teď nastává dilema. Můžu danou informaci brát jako z důvěryhodného zdroje?
taky tady až příliš často zaznívají hlasy „to není důvěryhodný
zdroj“ a hned nato tento kritik uvede stejný zdroj
nemějte strach, ČT a politik XY jsou jenom jako příklad
Takže ještě jednou se ptám: jak poznám jako laik důvěryhodnost zdroje?
Zajímavá 7Pro koho je otázka zajímavá? annas, vagra, johana 56, ivzez, Drap, Kepler, hapiky před 2254 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To je těžká věc. Neexistuje moc zdrojů, o kterých můžeme prohlásit bez obav, že je důvěryhodný. Buď to víme ze zkušenosti, že třeba ČTK nebo agentura Reuters skutečně poskytuje ověřené zprávy, nebo to nevíme. Pak je ještě jedna malá možnost, že dotyčná zpráva je v rozporu s vlastní zkušeností nebo zážitkem. Můžeme si taky porovnávat různé zdroje a pokud budou všechny tvrdit totéž, tak je to zřejmě pravda. Pokud budou protichůdné, tak jedna z nich lže, nebo má chybné informace. Nic víc mě nenapadá.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?ivzez Nahlásit |
Těžká otázka. Myslím si, že důvěryhodné informace jsou ty, u nichž je uvedený autor, důvod a zdroj, odkud autor čerpal, pokud nejde o jeho osobní názor. Ten se může lišit.
Proto sama někdy uvádím víc variant, které informace potvrzují, nebo vyvracejí. Pak by měl pomoct selský rozum, která informace je pravděpodobnější. Pemýšlet, zda sdělení, které se liší od rozdílné informace, může platit.
U odborných dotazů by se měl uvádět odkaz ze zdrojů, které se týkají dotazu – třeba stránky z historie, jazyka, biologie , knihovny., učebnioce.
Ne vždy považuji za důvěryhodnou Wikipedii, také je třeba se podívat
na původní zdroj.
.
Pokud o problému vím málo, tak je vhodné uvést, že se domnívám, myslím
si, souhlasím atd. I u novinářů nejde vždy o subjektivní pohled, ale
neobjektivní, který se liší od objektivního.
U neautorizovaných odkazů není jasné, zda autor předkládá své vlastní informace, nebo jsou převzaté.
Snad jsou pravdivými zdroje firemní stránky, ty mají snad poskytovat správné údaje.
Také považuji za důležitý konakt na stránce kvůli případnému ověření.
Rovněž anglické stránky považuji za věrohodnější, i když jde o problém s jazykem.
Ale bohužel, i občas se stane, že člověk míní, pánbůh mění.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Těžko říct, jak „poznat“ důvěryhodnost zdroje.
(Já si informace ověřuji z různých míst/zdrojů.)
Zatímco někdo považuje ČT za důvěryhodný zdroj, já jsem
na vážkách, jestli lze zdroj, který účelově některé informace
zamlčuje (nezveřejňuje) považovat za důvěryhodný.
___
Abychom to neměli tak snadné: I důvěryhodný zdroj (ČT) se
může zachovat nedůvěryhodně (třeba něco zamlčí) a naopak
nedůvěryhodný zdroj může uvést pravdivou informaci.
Blesk → bulvár, ve kterém jsem asi třikrát narazila na zajímavé
téma, o kterém nikdo jiný nepsal… Měla bych jej kvůli tomu začít
považovat za důvěryhodný? Asi ne, že?
Problematická Wikipedie, do které může přispívat kdokoliv:
Všechny články, které jsem v ní četla, byly v pořádku, což jsem
si
mohla ověřit nejen z odkazů přímo pod těmi články, ale
i v jiných
zdrojích. Ale z povahy věci (kdokoliv tam může napsat cokoliv) ji
nelze považovat za obecně důvěryhodný zdroj.
Problematické pro mne jsou i některé etymologické slovníky,
přestože
jsou obecně považovány za důvěryhodné. Obdobně paní Moldanová,
u níž se s „problematickými“ tvrzeními (podle mých informací a
zdrojů
nepravdivými informacemi) setkávám častěji.
(Je mi ale jasné, že její „monopol“ je bohužel neprůstřelný.)
__
ČTK, Reuters i další agentury (asi) lze považovat za obecně
důvěryhodné, přestože se i jim stalo, že převzaly neověřenou
informaci.
Těch výjimek je tak málo, že mou důvěru výrazněji neovlivnily.
(Jen si občas některou informaci radši ověřím i jinde.)
____
Poopravím výrok Hapiky:
Obecně platí, že máme tendenci za důvěryhodný zdroj považovat
zdroj, který prezentuje to, co se shoduje s našimi názory.
4Kdo udělil odpovědi palec? led, annas, Mc Merkurion, xxx3
před 2254 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Obecně platí, že ty pravdivé či důvěrihodné se shodují s našimi názory, a naší představou.
0 Nominace Nahlásit |
… jestliže zdroj pomlouvá a kritizuje sám sebe, těžko budu brát jeho
podpásovky za účelové …
… je pravda, že každý hájí své zájmy, není proto problém si zjistit,
čí zájmy hájím: http://www.taxparency.eu/cz/structures/#TI6_MladaFronta
(Rozkryté vlastnické struktury a skuteční majitelé hlavních provozovatelů
médií v ČR) … jinak já věřím jen sám sobě …
0 Nominace Nahlásit |
Mnohdy (ale zdaleka ne vždy) lze důvěryhodný zdroj odhadnout podle stylu poskytování nejrůznějších informací, jestli se k tématům vrací, jestli na základě nových zjištění přehodnucuje informace původní, celé je to spíše dlouhodobá záležitost. Je to totiž přesně stejné, ak už samo slovo napovídá, jako s důvěrou. Těško se získává, velmi snadno ztrácí a ještě hůře se obnovuje.
0 Nominace Nahlásit |
Ivzez,
nesouhlasím s Vámi, pokud jde o etymologické slovníky a D. Moldanovou. Ta uvádí jednu z možností. Ale nikdo z nás neví, jak to bylo v době, kdy se pojmenování (příjmí) objevilo. K tomu nejsou jiné zdroje, určitě ona i její otec odněkud čerpali.
Významy se mění, posouvají, mohou se od minulosti lišit.
Ale je to Váš názor.
Annas,
vím, že se v tomto neshodujeme.
Paní Moldanová mne na sebe upozornila v okamžiku, kdy popřela něco, o čem psal její otec, aniž by pro své tvrzení uvedla zdroj nebo nějaký podklad …
Navíc udělala chybu v přepodkladu, stejného vývoje v češtině
a v němčině, což je samozřejmě nesmysl. Slova i jména se v obou
jazycích mohla vyvíjet hodně podobně (obzvláště po dobu
Rakousko-Uherska), ale nikoliv úplně shodně.
Kdybych neznala němčinu, nejspíš bych její tvrzení ani některá tvrzení některých etymologů nezpochybňovala. Takhle to vidím jinak…
Tím nemíním nějak shazovat něčí práci,
práce všech zmíněných si přes některé výhrady velice vážím.
Jenom nemohu brát všechna tvrzení ze bernou minci.
hapiky, ale to môže byť len váš pocit. Myslíte, že vaše názory a predstavy sa nemôžu mýliť? Veď si uvedomte, že vo svojich názoroch a predstáv vychádzame z nám známych skutočností a vidín na základe našich znalostí a skúsenosti… a „Mýliť sa je ľudské“ hovorí stará pravda
Gestas ano súhlasím v danom príklade zdrojom je ten politik, ale je dôveryhodný?
Nežijeme jen s lehkými otázkami.
Moudří rádcové, na lehkou otázku je snadná odpověď, ale přemýšlení
nad těžkou otázkou vyžaduje více hlav, více znalostí a zkušeností.
Kepler, ale skúste si len námatkovo tu na tejto stránke nalistovať koľkokrát sa tu s absolutnou istotou tvrdí „to není důvěryhodný zdroj“ o zdroji, ktorý považujeme za důvěryhodný, pretože inak by sme ho neuvádzali.
Drap | 8230 | |
led | 4070 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2779 | |
zjentek | 2725 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2018 | |
aliendrone | 1938 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |