Lidé mění svět 80× rychleji než příroda!
Přemisťování materiálu přirozeným způsobem probíhá na Zemi od doby
jejího vzniku. S příchodem člověka se však do povrchu naší planety
zakously jeho nástroje a stroje a nastalo období bouřlivých přesunů.
Takzvané antropogenní formy reliéfu krajiny jsou tvary zemského povrchu
vytvořené, podstatně pozměněné nebo i podmíněné činností či jen
existencí lidí. Podle původu a účelu je odborníci dělí na typy:
Hornické, průmyslové, zemědělské, sídelní, dopravní, vojenské,
pohřební, oslavné a rekreační.
Mezi hornické patří kamenolomy, pískovny se štěrkovnami, hliniště
i výkopy pro stavební základy. Průmyslové tvary se svými úpravami
terénu pro výstavbu průmyslových podniků patří mezi nejnápadnější. To
platí i pro sídelní tvary, kam zařazujeme všechny stavební úpravy na
sídlištích. I dopravní tvary se svými stavbami železniční i dopravní
sítě ovlivňují výrazně povrch krajiny.
Srovnání rychlosti přírodních pochodů a lidské činnosti vyznívá
jednoznačně ve prospěch člověka. Přetvoření krajiny z přírodní na
antropogenní netrvá člověku déle než několik desetiletí. Naproti tomu,
samotné přírodní pochody potřebují k takovým velkým a nápadným
zásahům nejméně několik století.
Podtrženo a sečteno, kdyby všechno kamení, písek i hlína, které člověk
za posledních 5000 let vykopal a přenesl na jednu hromadu, vyrostlo by tak
velké, široké a vysoké pohoří, jako je Kavkaz.
0 Nominace Nahlásit |
Konfliktem přírody a kultury se zabývá například i profesor Šmajs – doporučuji jeho knihu Filosofie psaná kurzívou, která dokáže otevřít oči. Ve zkratce se jedná o upozornění, jak člověk svou činností přírodu a tím i sám sebe, protože je její součástí.
0
před 5446 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek