Jak naložit s touto životní příležitostí?

Hezkou neděli, tak se tady schází zvolna rodina k nedělnímu obědu, všichni jsme doma a tak se řeší různé věci. Dnes nám přednesla sestřenice své plány, teda, spíš příběh, který zatím nemá konec. Je vynikající profesionálka ve svém oboru, je na volné noze a má klienty, kteří jí zadávají tolik práce, že vlastně pořád pracuje: formou home office. Slušně si vydělá a platí si i vysokou školu/kombinované studium. Tenhle způsob práce jí vyhovuje, je nezávislá, může cestovat a přitom stále pracovat a vydělávat. Teď ji oslovili z jedné z největších společností u nás, takový mamut ve svém oboru a nabídli jí rovnou pracovní místo. Bez výběrového řízení, do kterého je jinak dost problém se vůbec probojovat, natož jím projít. Podmínky nabídli velmi slušné, přímý nadřízený se jeví taky jako sympaťák. Je to skoro takový malý zázrak. Přišlo to jako z čistého nebe. No a sestřenice teď řeší obrovské dilema. Zhruba tolik peněz je schopná si vydělat i na volné noze. Tady by musela chodit od pondělí do pátku do kanceláře – i když s flexibilní pracovní dobou podle svých potřeb, co se týká začátku a konce. To sice na jednu stranu znamená začátek obrovské kariéry, ale na druhou stranu omezení její svobody. Normální smrtelník by po tom asi sáhnul všemi deseti, ale ona je trošku v jiné situaci. Překonala už dost závažnou nemoc a bylo jí řečeno, že se může kdykoliv vrátit. Je to hrozné to říct, ale ve svém mladém věku netuší, kolik má času. Může dožít život do devadesáti, ale třeba má před sebou i posledních deset let. Tak mi říkala, že ten vyměřený čas nechce strávit v kanceláři, ale chce ještě hodně věcí zažít, hodně míst vidět. Nechce prostě vůbec ztrácet čas. Na letošek si plánovala spoustu aktivit. Na druhou stranu, pokud by bylo vše OK, tak má práci, o které se jiným zdá. A asi by vydělávala ve větší pohodě, než z domova, za méně práce stejné množství peněz ( možná i více ) a hlavně získá i zaplacené pojistné zaměstnavatelem. A možná i takovou určitou stabilizaci jejích dosud bohémských životních návyků. Možná i dobrý kolektiv, přátele ze stejné branže… Já nevím, co jí mám říct, přeji jí to nejlepší. Co byste jí poradili vy? Víc hlav víc ví a určitě máte více životních zkušeností…