vždyt na to nejsou přístroje aby to dokázaly změřit přesně na vteřinu… a nebo kolik světelných let je dálka slunce od země… ke slunci se nedostane nikdo jelikož by se uškvařil, tak jak berou délku od kud a kam…
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Beer4Real před 3875 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Clovek je schopny zjistit vysku stromu, aniz by na nej musel lezt. Proste to jde spocitat, neni nutne merit.
0 Nominace Nahlásit |
Člověk i když neměl citlivé přístroje tak býval chytrý.
V současné době dokáže zjistit co se dělo v 1 × 10 na –35 sek. po
velkém třesku. Zjišťuje to radiometry, které pracují při 4 o K
(-269 oC). Co nezměří tak vypočítá.
0
před 3875 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Rychlost je podíl dráhy a času. A když známe vzdálenost, která může mít miloony kilometrů a čas, který je reálný a dělá to člověk, který je pokládán za kapacitu – Newton, Galilei – rychlost světla změřil dánský hvězdář Römer. Tehdy ti lidé něco uměli a dovedli myslet a spočítat si různé věci, oproti dnešní generaci, která díky počítačům degeneruje. Ale v učebnici fyziky se o tom píše.
0
před 3875 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
http://www.techmania.cz/edutorium/art_exponaty.php?xkat=fyzika&xser=456c656b74726f6d61676e657469636be920766c6e79h&key=695
http://www.aldebaran.cz/bulletin/2004_s1.html
0
před 3875 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Hodnotu AU prvýkrát odhadli Jean Richer a Giovanni Domenico Cassini v roku 1672. Meraním paralaxy planéty Mars z dvoch rôznych miest na Zemi prišli k číslu okolo 140 miliónov kilometrov. Prvé dobré meranie vzdialenosti medzi Zemou a Slnkom urobil Eratostenes okolo roku 200 pred n. l. štúdiom zatmení Mesiaca, jeho výsledok bol 804 000 000 štadiónov. Keď použijeme bežný štadión, preložené to znamená približne 148 740 000 000 metrov. O niečo presnejší odhad sa dá získať pozorovaním prechodu Venuše cez slnečný disk. Túto metódu navrhol Edmund Halley a bola použitá pri prechode Venuše pozorovanom v rokoch 1761 a 1769 a potom znova v rokoch 1874 a 1882. Ďalšia metóda zahŕňala zistenie konštanty odchýlenia svetla (eng. light aberration) a Simon Newcomb jej dodal veľkú váhu, keď odvodil jeho široko akceptovanú hodnotu 8,80 pre slnečnú paralaxu (čo je blízko modernej hodnote 8,794148). Objavenie planétky 433 Eros a jeho prechod blízko Zeme v rokoch 1900 – 1901 umožnilo značné zlepšenie v meraní paralaxy. Nedávno boli zhotovené veľmi precízne merania radarom a telemetriou z vesmírnych sond.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2624 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |