Jak moc vás deprimuje, na stupnici od 1 do 10, že jednoho dne umřete?

9 –10 ale fákt, někdy na to myslím
tak, že na mě jdou velký depréze..
Doplňuji:
ten, kdo říká že né,
tak kecá, jako ten,
kdo kecal, že se
nešťoural v nose,
když byl ještě malej
to tu dřív byla taková
otázečka a nikdo se
nepřiznal :))

Upravil/a: briketka10

Bohuzel.....jsem nesmrtelná…takze vase problémy nechápu. Jsem stará carodejnice, uz 10 000 let tu jsem a pamatuji bohosluzby ve Stonehenge pred 5441 roky(jak ten cas utíká)… Cézara a Kleopatru jsem taky znala…:-)

Pravdu má briketka 10.
Je také třeba napsat kolik vám je. Mně to v 50 ani nenapadlo ale po 65 již ano a sere mně to. Nic s tím nenadělám, pomalu si zvykám. Deprimací bych to ale nazýval.

Nedeprimuje mě to, těším se. Musí tam být opravdu krásně, vždyť tam odešlo už tolik lidí a jen jeden se vrátil zpátky :D

Smrt je jediná spravedlnost na světě. Pro všechny lidi bez rozdílu. Všechno co si myslíme, že jsme za života získali a vybudovali, jsme si vlastně jen vypůjčili a vše zde necháme.
Samozřejmě že, ze smrti máme obavu všichni. Mladí na ní moc nemyslí je pro ně většinou hodně vzdálená. Bohužel jsou kruté výjimky. Jak, ale člověk stárne tak si začíná postupně stále víc uvědomovat strach ze smrti. Ze smrtí se můžou vyrovnávat většinou staří nebo vážně nemocní lidé, kteří jsou na ni připraveni až většinou těsně před koncem svého bytí.
Obavy ze smrti mám také – stupeň 9.

Psychiatrická nemocnice Bohnice

Ústavní 91
181 02 Praha 8

11

Smrť je súčasť života. Ak narodenie považujeme za začiatok života, potom smrť je jeho koniec – žiadny život bez týchto dvoch krajných bodov nie je možný.
Ak by otázka bola na spôsob smrti, tu už by som zvažovala pre a proti.

to e snad nedá ani popsat.mladi herci,ted stari.stari,us­pesni,uz nezijí.lide se spoustou titulu,makali na to tolik let,a bum,stari,nemoc,smrt­.clovek se pachti,aby v tomto svete něco znamenal,neeho dosáhnul,a bum,je tu stari,a clovek zjisti,ze to,za cim se pachtil,vlastne nepotrebuje a radost ze života promarnil.za mě 1O-strach ze stari a smrti.

Nula, pokud ji máš na stupnici. Pokud ne, tak hned začátek jedničky

0

Všichni tam musíme ne?Jediné co bych si přál, aby to bylo bezbolestné
Doplňuji:
takže 0

Upravil/a: Awe

Co by mne na tom mělo deprimovat, je to stejný fakt, jako že odešlu tuto zprávu a já s tím nemohu nic dělat. To si můžeš napsat stejnou otázku, jaký máš pocit deprese, když opouštíš ráno bydliště. Ale je to otázka k zamyšlení. Někdy je to na dolní hranici, jindy na horní.

1
Netěším se, ale jde o běžnou součást života, takže proč se bát?

A víte vůbec co je deprivace? Pokud nedokážete pojmenovat své vlastní nálady, tak bych se nepouštěl ani dál.

Asi 5, hlavně, když to nebude moc brzo :D

Normálně tak 8. Když se na mě valí starosti, tak 0.

Proč by člověk měl bát smrti ? Když se člověk narodí, v ten moment je jisté, že zemře. Akorát si to neumí představit, třeba stejně jako to, že vesmír je nekonečný. Když si však uvědomíme, kolik lidí se vůbec nenarodí a my jsme to štěstí měli ! 🙂
Doplňuji:
Opr. : Proč by se člověk …

Upravil/a: marci1