Jak mám chápat, že prej jsme všichni jedno vědomí, který prožíváme subjektivně? Vůbec tomu nerozumim.

Zřejmě jde o část touho citátu, který je třeba brát jako celek.
„Všechna hmota je jen energie kondenzovaná do pomalých vibrací, my všichni jsme jedno vědomí, které subjektivně prožívá samo sebe, nic jako smrt neexistuje, život je jen sen a my jsme představou nás samých“ – Bill Hicks
Odpověď na celý citát je náročnější a velmi rozsáhlé. Navíc zde byly vloženy podobné dotazy na části otázek. Záleží na pohledu psychologickém, filosofickém atd.
Život je sen
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/je-mozne-aby-cely-muj-zivot-byl-pouze-sen
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/muze-se-energie-premenit-na-hmotu
Představa – Je skutečnost skutečná?
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/je-skutecnost-skutecna
…
Hmota sama o sobě neexistuje, reálně existují jen hmotné objekty (stejně tak jako neexistuje sám o sobě pohyb, ale pouze pohybující se objekty, samo o sobě neexistuje myšlení, ale jen myslící mozky.

Energie je vlastnost hmotných objektů, neustále, byť nepatrně, se mění. Třeba mozek funguje jako vysílač. Každá myšlenka má určitý energetický potenciál, okamžitě vibruje na jemnohmotné úrovni.
Navíc si musíme uvědomit, že myšlenka vyslovená nahlas je proměněná v energii zvuku, nabývá na síle, která se násobí.
Každý jsme za své myšlenky a činy stejně zodpovědný, nikdo nebude ušetřen. Ať už dříve nebo později. Platí přece, že boží mlýny melou …

Toto platí i na kolektivní úrovni, stejně pro kolektivy, národy i celé lidstvo. Záleží na tom, které myšlenky ovlivňují kolektivní či společné myšlení. Realita je zhmotnělá představa, která se uskutečňuje skrze morfická pol. Ta slouží jako energetický otisk pro určité návyky chování. Morfické pole obsahuje vzory činností pro danou situaci, které byly upevněny v minulosti a staly se návykem jednotlivce či určité skupiny. Účinek morfického pole na příslušný objekt je vyvolán morfickou rezonancí, která funguje na základě podobnosti.

Takže tyto návyky, zvyky či otisky, které platí pro celou společnost, každý člověk prožívá ve svém vědomí jinak, tedy subjektivně".

Podle
http://www.no­vaduchovnices­ta.cz/clanky-ii-30-59/a38a-navyky-prirody-morficka-a-morfogeneticka-pole/
https://www.psycho­logiechaosu.cz/kvan­tove-vedomi/myslenka-je-vibrace/
http://www.no­vaduchovnices­ta.cz/clanky-ii-30-59/a38a-navyky-prirody-morficka-a-morfogeneticka-pole/

Upravil/a: annas

Prožíváme subjektivně, to ano. Ale možná, že v pozadí tohoto subjektivního- individuálního vnímání je vnímání neindividuální, absolutní. Mudrci tvrdí, že je to zahaleno naší nevědomostí, která se rozplyne, když se odpoutáme od ega, které je zdrojem té nevědomosti.

Upravil/a: Toruk

Že tomu nerozumíte, mě ani nepřekvapuje. Spíš se divím, že očekáváte, že Vám to tady někdo vysvětlí, když ani nepíšete, odkud to máte, kdo Vám to řekl nebo z čeho jste to vytrhl. Můžu toliko hádat – opakuji: hádat – že to máte z nějaké esoterické literatury od nějakého okultisty, theologa, šamana nebo podobného psedovědeckého fantasty.

Starověcí stoikové například měli za to, že existuje jakási veliká duše nebo praduše, od níž se oddělují její části a sestupují na Zemi do lidí, v nichž se projevují jako jejich myšlení a vědomí si sama sebe, tedy jako lidská duše. Po smrti lidského těla tato lidská duše tělo opouští a opět se vrací do jednotné praduše a splývá s ní. Člověk je tedy prostředek k vykonání vůle oné praduše (boha) ve světě, má nějaký úkol, který má splnit. Z těchto představ čerpalo též mladé křesťanství. Viz císař a filosof Marcus Aurélius.

Podobný základ mají představy, že celý tento svět je „prostoupen“ takovou praduší (bohem) a tam, kde se tato praduše „dotýká“ lidského mozku („prostupuje“ ho), dochází k lidskému myšlení a cítění. Lidské myšlení (duše) je tedy „napojeno“ na jakousi všeobjímající síť myšlení, komunikuje s ní a je jejím produktem.

To je jistě zajímavá a romantická představa. Ovšem existence takové duševní sítě nebyla prokázána. Samozřejmě, že myšlení jednotlivých lidí je podobné. To může být dáno jednak společným genetickým základem, který se u živočišného druhu prosadil a tedy velkou podobností jednotlivých mozků (neuronových sítí) druhu homo sapiens stejně jako třeba mozků druhu loxodonta africana, jednak kulturním působením a výchovou lidí ve společném prostředí. Skandující fanoušci podporující totéž mužstvo mohou snadno nabýt pocitu, že jsou jedno vědomí. Ne, nejsou. Každý má své. Ovšem jejich duše mohou být „naladěny na stejnou vlnu“ působením prostředí, které se k nim dostává přes jakžtakž známé smysly. Takže, ač má každý z nich vlastní vědomí, jejich subjektivní prožívání může být velmi podobné. Ale to je věc názoru.

Možná, že „básník“ chtěl říct něco jiného. Bohužel s ním ani s Vámi nejsem jedno vědomí, takže nevím, co. 🙂

Upravil/a: MK44

Kvantova mechanika. Vše, co nabyde své vědomí, vznikne Bytost, ve které kolují všechny částice, které se vyskytují ve vesmíru, díky velkému třesku – zrození. Na tyto vnitrni částice pusobi vnější síly, které dávají těmto casticim energii – pohyb. Jako jsou vlny, gravitace a další. Na každou Bytost, podle množství atomů, molekul, aminokyselin a minerálů, působí vesmírné síly jinak, ale na každou. Tato vědomí, se zpětně ukládají v celém vesmíru, jako v nekonecnem úložišti. Proto někteří lidé v ni dokáží „cist“ jako v „knihovně“. Takže vědomí se na vzajem prolíná stejně, jako informační vlny z internetu, televize, rádia, která čím dál víc „znečišťují“ naše okolí, jako by to byla mlha. Čím větší mlha je, tím větší problém mají lidé ve vnímání vesmírného vědomí – vědomí všeho a všech. Proto jsme všichni propojeni se všemi a vším. V nejstrucnejsi kostce.