To stály fronty u budky nebo otravovali souseda, který měl telefon doma.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? kapka, johana 56, briketka10 před 4104 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Možná prostě jen tiše záviděli těm, co ten telefon mají. Alespoň tak to bylo u mě. Pamatuji si na televizní pořad pro děti Magion, tam se kvůli něčemu pravidelně volalo, ale myslím, že to bylo jen nějaké hlasování, ne soutěž, možnost o něčem rozhodnout. Když nám konečně zavedli telefon, tak jsem měla největší radost z toho, že tam budu moci konečně zavolat. Ale nikdy jsem tam pak nevolala, nakonec mi bylo líto vyhozených peněz. Ale ten pocit, že už můžu… K nezaplacení. 🙂
0 Nominace Nahlásit |
Ono taky nebylo tolik soutěží na telefon.A nebyly také zlodějské
firmy, které by na telefonu vydělávaly (z telefonní budky volání za
25 haléřů, v dalších letech 50 haléřů, tenkrát to ještě byly
mince).
A pokud se do nějakých soutěží hlasovalo, tak korespondečními lístky
(poštou) a výsledky byly třeba až za týden.
Doplňuji:
Doplním „autacek“.V minulých dnech opakovali v televizi seriál
„Rozpaky kuchaře Svatopluka“ a když ho tenkrát dávali, tak se hlasovalo
o dalším pokračování v díle (zastavili promítání a herec Josef
Dvořák promluvil jak si diváci přejí další pokračování) a to tím, že
rozvítí žárovku v bytě.A v elektrárně podle odběru elektřiny,
řekli jakou variantu v pokračování má herec vybrat.
Upravil/a: anonym
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?mosoj Nahlásit |
svätá prostota!
to si vážne myslíte, že generácia, ktorá ešte vie, že mobily nie sú
odjakživa, ktorá si pamätá ešte páskové pamäte u počítačov, že PC
so 750 MB HD bolo delo, že vyrastala v praveku?
Telefón bol bežnou výbavou domácnosti, i keď je fakt, že niekedy sa na
jeho zavedenie muselo čakať. Na druhej strane treba zasa priznať, že ľudia
uprednostňovali osobný kontakt, nie ako dnes, že delím známych na
telefónnych a normálnych.
Čo sa týka súťaží, vôbec neviem o stave spred 30 rokov, natož dnes, je to oblasť, ktorá ma ad nezaujíma a ad ani na ňu nemám čas.
Nejaké fronty u telefónnej búdky si nepamätám. To skôr vandalizmus, tak isto ako dnes – v mincovníku natlačené žuvačky, utrhnuté sluchátka, vylomené číselníky, porozbíjané sklá …
0 Nominace Nahlásit |
No, tak si představ, že v pravěku se dokonce dokázalo hlasovat i jen za pomocí obyčejné žárovky. To čumíš, že ? 😁
0 Nominace Nahlásit |
Jen jsem si vzpomněl, jak mi někdo vyprávěl, jak jeho synátor/vnuk
kroutil hlavou nad jeho tupostí naučit se na počítači.
Dotyčný mu vysvětloval: „Když jsem byl ve tvém věku, tak počítače
ještě nebyly.“
Malej chvíli přemýšlel a pak odsekl:„To nemůže bejt pravda. Jak byste se
dívali na Internet!“
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 4104 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
A víte, že my jsme telefon skoro nepotřebovali?Bydlím na venici, telefonní budka 200m od baráku, ale tam jsme chodili pouze v případě volání pohotovosti pro děti (mimochodem na kole a po zatelefonování do 10 minut byla pohotovost na místě, dneska mobil a pohotovost neexistuje a záchranka přijede po 20ti minutách), jinak možnost telefonování ve fabrice z kanceláře (a kolikrát zadarmo).Takže v dobách socialismu jsme použili telefon tak 3× až 4× za rok.Víte, že víckrát nebyl potřeba?
Mně žádost na telefon ležela na poště mnoho let.Dostala jsem ho přednostně až v r.1978 jen proto,že jsem pracovala jak říkali ve veřejných službách.(Obyčejná vedoucí prodejny)Byla jsem v té době jediná v našem vchodě(13 bytů)Bylo běžné si k nám jít zatelefonovat.Nejvíce volali lékaře.Budka tu byla,ale s utrženým sluchátkem.Telefony nebyly součásrí domácností,myslím si,že až nějak po 80 letech s tím přestali dělat ofuky.
arygnoc: Já vám nevím, mám sice jen 23 roků, ale mám zkušenosti česílka a kapky; zatímco babička měla telefon někdy od roku 1985, my jsme ho měli až v roce 1995. A chodili jsme jí volat k budce, kde ze začátku téměř pravidelně stávali před námi třeba 2–3 lidé. (A nebylo to kvůli sociálnímu stavu, ten jsme měli v pohodě. Jen prostě spousta našich známých a příbuzných neměla tenkrát telefon též, tak nemělo cenu si jej pořizovat ani domů.)
ťažko posudzovať, vyrastal som vo veľkom meste, rodina bola aj na dedine
a telefón na vzdialenosť 250 km bol jediná možnosť aspoň na nejaký
kontakt.
Mali ho aj na dedine (doma), aj my.
V celej ulici boli asi dva domy, kde telefón nebol (resp. ho nechceli).
Fungovalo to ako dnes – došiel agent z telekomunikácií (tenkrát
štátnych), či chceme telefón.
Reku hej a za dva mesiace bol zavedený.
a eště tu o budulínkovi,na vsi byla veřejná stanice u někoho,a telefon byl velkej problém i v prvích letech po revoluci,takto rychle ho měli jen vysocí komunisti
já jsem chodila volat taky k mý tetě
a zapisovala hovory do sešitku potom
každý měsíc na konci jsem jí je platila
my jsme se dočkali tel.asi až v roce 1994
arygnoc, to asi váš uliční výbor byl dobře zapsán u městského výboru strany 😁 to, co zde popisuješ, byl za komárů naprosto nestandardní stav, většina lidí byla totálně mimo dostup i té podvojné linky! Naše rodina měla o telefon zažádáno od té doby, co jsme se přestěhovali – rok 1979. Do konce socialismu jsme se nedočkali. „Hej a za dva mesiace bol zavedený“ nebylo normální ještě ani na začátku buržoazie, když jsem si chtěl nechat zavést linku Českého Telecomu kvůli vytáčenému připojení na internet!
to bolo v roku 1973.
ako pikošku môžem uviesť, že sme ho mohli mať za polovičnú cenu
(poriadenie stálo okolo 200 Kč, čo bol celkom peniaz), keby sme si nechali
zriadiť tzv. podvojnú linku (teda s niekým cudzím spoločné číslo).
Drap | 8209 | |
led | 4068 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2777 | |
zjentek | 2713 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2018 | |
aliendrone | 1938 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |