že když je například kočka v krabici a v té krabici je s ní
i přístroj, který když se krabice zavře náhodně vypustí jedovatý plyn.
Jednou ho vypustí a jednou ne, ale nikdy nevíte kdy. Takže je kočka
v krabici zároveň mrtvá a zároveň živá a nezjistíte to dokud ji
neotevřete, tudíž dokud tu krabici neotevřete tak jsou možné obě
tvrzení.
Doplňuji:
je to jen teorie
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Upravil/a: slipknotak
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? chudst, arygnoc před 4908 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
ale ale, to je laické podání kvantovo-vlnové teorie.
Podle té teorie je to tak – ta kočka může být zároveň živa i mrtvá – záleží na tom, jaký status pozorovatele (při otvíraní té krabice – před nebo po otevření) si zvolíte, a co naleznete.
Celé je to rochu zložitější, ale princiopálně jednodušší (nene, to si neodporuje).
Pokud čekáte, že kočka bude mrtva a plyn byl vypuštěn, je všechno ok,
pokud bude žít, někde je chyba.
Pokud čekáte, že kočka bude mrtva, a plyn nebyl vypuštěn, někde je chyba.
Jinak je to ok.
Bonbónek je to, že vy nevíte, jestli byl plyn vypuštěn.
Takže musíte vycházet z předpokladu, že když při otevření krabice je
kočka mrtva, plyn byl vypuštěn (je to ok), když živa, nebyl vypuštěn
(taky je to ok).
jinak se nedozvíte, jestli byl plyn vypuštěn (a jestli je kočka živa nebo mrtva).
Nezamotal jsem se trošku?
0 Nominace Nahlásit |
to je teorie Schrödingerovy kočky, dokazuje to nějaký fyzikální moudra,
který bych třeba i ráda vysvětlila, ale nemám na to hlavu.
Ale vlastně jsi to řekl dobře – dokud neotevřeš krabici a
nepřesvědčíš se, tak nevíš, jestli je kočka živá nebo mrtvá. Takže
je vlastně živá i mrtvá zároveň.
Víc snad pochopíš odtud: http://cs.wikipedia.org/wiki/Schr%C3%B6dingerova_ko%C4%8Dka
0 Nominace Nahlásit |
Neřekls nám, odkud tu krabici otevíráme, jestli zvenku, nebo zevnitř. To bychom byli uvnitř s tou kočkou. To si ale vyzkoušej sám.
0
před 4908 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Je to v pořádku. Pouze doplním, že právě kvantová teorie nám dává skutečně náhodné výsledky. Kvantová mechanika popisuje všechny možnosti a až v okamžiku měření je jedna z nich náhodně (ale mají různou pravděpodobnost) vybrána. Tomu se říká redukce (kolaps) vlnové funkce (to je to, co nám popisuje stav systému a pravděpodobnosti). Význam této události už je spíše filosofickou otázkou, která je nepotřebná pro praxi. Standadní je Kodaňská interpretace, která právě souvisí s touto kočkou, že je prostě jedna možnost vybrána. Další říkají, že k tomu dojde v našem mozku. Existuje i hypotéza, že se realizují všechny a vesmír se neustále dělí na další a další vesmíry, přičemž v každém z nich nastane jedna z možností.
0
před 4907 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2638 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |