Dobrý den, mám prosím otázku týkající se euromincí. Společná strana euromince je pro všechny mince stejná, ale na zadní straně můžeme poznat, odkud euromince pochází. A to je jádrem mé otázky. Když se mi dostane např. euromince s národní stranou Rakouska, bude opravdu pocházet z Rakouska? Tj. když se udávají nové mince z mincovny do oběhu, tak vydává ji rakouská mincovna pouze rakouským zpracovatelům hotovosti a ta ji nadále redistribuuje mezi obchodníky atd., anebo může se např. Slovenská národní banka z nějakého důvodu objednat nové euromince pro Slovensko z jiného státu? Např. z Rakouska, ale s tím, že tam nebude národní strana Slovenska z mincovny slovenské, ale národní strana Rakouska z rakouské mincovny? Tj. mám jistotu, že euromince s národní stranou byla opravdu dána do oběhu v daném státu původu? Mockrát Vám děkuji. PS: Důvod všech mých otázek týkajících se původu euromincí, eurobankovek, kde byly vytištěny, českého oběživa aj. je, že jsem vášnivý numismatik a toto téma mě velice zajímá. Moc Vám děkuji a přeji příjemný večer.
Zajímavá 0 před 148 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Tady Vám t sotva někdo potvrdí.
Prostě můžete věřit tomu, že každá země má svou mincovnu.
A ubrat na sběratelské vášnivosti 😉
Položit dotaz tam, kde dostanete 100% odpověď a to není na tomto webu.
Zkuste napsat na ministerstvo financí. Jestli to tam vůbec bude někdo
vědět,
budete mu moci věřit 😉
**
Národní strany euromincí**
Každá členská země eurozóny může využít zadní strany euromincí pro
prezentaci svých národních symbolů. Jakmile se však jednou rozhodne
o motivech svých národních stran, nemá možnost je měnit. Výjimku tvoří
mince se zobrazením hlav států, které lze měnit, dojde-li ke změně hlavy
státu nebo po 15 letech s ohledem na změny v podobě hlavy státu.
Jednotícím standardem, který však některá grafická ztvárnění ne zcela
splňují, je lemování národního motivu kruhem s 12 hvězdami Evropské
unie. Euromince s národními motivy jsou zákonným platidlem na celém
území eurozóny.
Právo razit omezené množství euromincí s vlastní národní stranou mají
též čtyři evropské nečlenské země Evropské unie: Andorra, Monako, San
Marino a Vatikán. Podmínky této emisní činnosti upravuje měnová dohoda
uzavřená mezi příslušným státem a Evropskou komisí jednající jménem
EU. Všechny jmenované ministáty historicky používaly národní měnu
některého z dnešních členů eurozóny.
Nečlenské státy EU
Andorra
Monako
San Marino
Vatikán
https://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurobankovky-a-euromince/narodni-strany-eurominci
https://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurobankovky-a-euromince/narodni-strany-eurominci/rakousko-1869
Autorem národních stran rakouských euromincí je Josef Kaiser, který zvolil
motivy rostlin, architektonických památek a slavných osobností rakouské
historie. Na minci 2 € je zobrazen portrét Berty von Suttner
(1843 –1914), průkopnice evropského mírového hnutí, které byla v r.
1905 jako první ženě udělena Nobelova cena míru. Mince 1 € zobrazuje
portrét slavného rakouského skladatele Wolfganga Amadea Mozarta spolu s jeho
podpisem. Mince 50, 20 a 10 centů jsou věnovány vídeňským
architektonickým památkám: budova vídeňské secese jako symbol rakouského
modernismu a zrození nového věku (50 centů), palác Belvedere jako perla
barokního slohu (20 centů) a chrám sv. Štěpána jako jeden z klenotů
vídeňské gotické architektury (10 centů). Zbývající tři centové mince
tvoří květinovou sérii symbolizující odpovědnost vůči životnímu
prostředí: alpský petrklíč (5 centů), alpská protěž jako tradiční
symbol rakouské identity (2 centy) a hořec (1 cent).
Rakouské euromince jsou specifické tím, že na své národní straně
uvádějí nominální hodnotu.
https://www.zavedenieura.cz/cs/euro/eurobankovky-a-euromince/narodni-strany-eurominci
Nemáte doma poklad z dovolené? Eura i centy můžou mít obří
cenu
Například centy se přestaly používat ve Finsku, mince jsou
ale stále raženy hlavně kvůli sběratelům, ceny se přitom v obchodech
zaokrouhlují na pěticenty
Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/390890-nemate-doma-poklad-z-dovolene-eura-i-centy-muzou-mit-obri-cenu?campaignsrc=tn_clipboard
0 Nominace Nahlásit |
Většina zemí eurozóny má vlastní mincovnu a sami si razí z polotovarů vyrobených původně ve Velké Británii (dnes v Německu). Některé státy, např. Belgie mincovnu nemají, nechávají si razit v cizině. Mince je zboží jako každé jiné a státy si je z ekonomických důvodů nechávají vyrábět leckde. Bylo tom u tak vždy, i naše korunové mince se dříve razily v cizině (Slovensko, Německo, Kanada), dnes si je děláme sami, u některých nominálů stále z polotovarů dovezených z ciziny (střížek na 1 Kč se dováží z Německa). Naopak v naší státní mincovně v Jablonci se razí mince pro jiné státy (řada státečků v Tichomoří).
0 Nominace Nahlásit |
Nejsem odborník na ekonomii, ale řekl bych, že tisk všech euro bankovek/ražbu mincí bude mít nejspíše pod palcem Evropská centrální banka (logicky by to dávalo smysl) ne národní banky jednotlivých států.
Upravil/a: JK2021
0
před 148 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekDrap | 8254 | |
led | 4077 | |
Kepler | 3462 | |
annas | 3402 | |
hanulka11 | 2783 | |
marci1 | 2781 | |
zjentek | 2743 | |
briketka10 | 2514 | |
quentos | 2019 | |
aliendrone | 1943 |
Aktuality |
Zábava a ostatní |