Jak je ošetřeno, kolik „virtuálních“ peněz si komerční banky „vyrobí“ na svých účtech ve svém bankovním systému?

Komerční banky si žádné peníze u sebe nevyrábí. A ČNB může tuším kdykoli udělat audit.

Dokud nespecifikuješ co myslíš pod pojmem „virtuální peníze“ (bo banky zpravidla obchodují s fiat měnami), těžko odpovědět. :)

Peníze dává do oběhu pouze ČNB (Česká národní banka).

Požadavky na (řazeno od nejstarších po nejnovější regulaci)

• povinné minimální rezervy
• kapitálovými požadavky (Basel, v EU CRR)
• minimálním pákovým poměrem

Vše toto poměrně zásadně omezuje nekryté úvěrování bank + existují další mraky detailnější bankovní regulace (typu v ČR v poslední době poměrně medializované požadavky na ukazatele hypoték atd.).

Boha jeho to je ekonomická negramotnost. Peníze nevznikají kliknutím … ? Co? Peníze smí vytvářet jenom národní banka ČR. 3 minuty Googlení:

1. Token-based elektronické peníze jsou opravdovou virtuální kopií skutečných mincí. Existují v předem definovaných hodnotách, které je pro rozměnění třeba poslat do vydávající banky. Každé minci je přitom přidělena určitá jedinečná číselná (registrační) hodnota, jejíž existence má zabránit tzv. doublespending efektu (možnosti použít některou minci pro zaplacení dvakrát – jakýsi zvláštní druh podvodu). Z toho také vyplývá, že každá „mince“ je použitelná pouze jednou. Typickým příkladem je Ecash od firmy Digicash.
2. Balance-based elektronické peníze jsou častější a mají podobu pouhého kladného nebo záporného zůstatku na elektronickém účtu. Typickým případem je český internetový platební systém I LIKE Q.

Ve většině zemí světa stále platí, že se digitální jednotka registruje jako jakékoli jiné platitlo. I kdyby ale banky směly vydávat balancované hodnoty dle kurzu vs HDP, pořád platí, že pouze a jenom národní banka smí takové peníze alokovat. Kdyby skutečně peníze vnikaly kliknutím někde v bance, svět by se dávno zhroutil. Neexistuje možnost vydávat platidlo, které není pokryté reálnou hodnotou. V tomto světě to sice nejsou zlaté rezervy, ale je to stále systém vyžadující logický způsob krytí. Peníze jsou kryté především sledováním jejich celkového oběhu – což v případě elektronické měny opravdu není problém. Jinak řečeno národní banka ke každé elektronické jednotce dodává token, který může být alokován kteroukoli bankovní institucí a ta nemusí jednotu fyzicky přenášet na pobočku, nicméně vyčerpává absolutní hodnotu dané měny.

Vysvětlete mi prosím, k čemu by vám byla bankovka, kterou by vám nikdo neproplatil. Kdyby byl svět postaven na měně, která nemá hodnotu, bylo by přeci naprosto jedno, jak velké množství té bankovky máte. Proto je představa elektronické alokace měny v podobě generování náhodných čísel natolik komická … Jinak krytí měny je už jen vůči měnovému fondu, který sleduje desítky kritérií, bez jejichž jasných marginálních hodnot nepovolí další elektronickou alokaci.