Mají to nařízeno

Za prvé se to, navzdory malé velikosti, nazývá nory, ne díry.
Za druhé, myš si nory nehrabe. Hrabou si ji v širším slova „myši“ z podčeledi hrabošovitých (hraboš polní, norník, hryzec, ondatra…), ale i křečkovitých, divoký králík, jezevec, vydra, aj.

Samotná otázka je moc pěkná, ale odpověď nevím. Zkusím ještě hledat. Pravděpodobně hlínu také vyhrnují ven, ale nemají zájem na budování ozdobných hradů jako krtek. Hlínu nosí a roztrušují dál od ústí nory. Je možné, že když je zem kyprá,tak hlínu i částečně vtlačují do stěn nory, ale spíš ji musí vynášet. Celkově by mě ta technologie jaku krtků, tak i u hrabošů dost zajímala.

Tak jsem našel toto video: http://www.wil­dlife.cz/vide­o/krecek-polni?v=108
Dále zajímavý článek o krtkovi: https://www.ces­katelevize.cz/po­rady/102766164­45-obdivuhodny-svet-prirody/210382546­860006-krtci/
Krtek si hrabe chodby zevnitř. Chodbu si postupně vyhrabe, hlínu nechává za sebou, a až je u povrchu, tak ji všechnu vyhrnuje nahoru.
Naopak hraboší začínají hrabat zvenku, od povrchu půdy- viz video. S tím souvisí i nepřítomnost úhledných hraboších „krtinců“.
Žížaly zřejmě hlínu jen vytlačují do boků. Zemní chodby si hrabou i ptáci (břehule, vlha, ledňáček,..) Hmyz (vosa, čmelák, krtonožka, larvy,), i někteří drobnější praještěři to dělali. Tam by se to asi dalo nazvat „sluj“.

Upravil/a: EKSOT123

Myslím, že myši si díry nevyhrábavají jako krtci a najdou si něco hotového, co by se dalo využít.