Jak funguje vědomí bez smyslů a smyslových orgánů?

Vědomí je zážitek vnímáni sebe sama a okolí. Fungování vědomí bez smyslů a smyslových orgánů je stále debatováno mezi filosofy a vědci, jelikož je to velmi komplexní a abstraktní téma.

Někteří filosofové, jako je René Descartes, by tvrdili, že vědomí je nezávislé na těle a může existovat bez smyslů. Do této kategorie patří i koncepce dualismu, který odděluje tělo a mysl jako dvě různé entity.

Z vědeckého hlediska je víceméně přijato, že vědomí je produktem mozkové činnosti. Mnoho procesů v těle, včetně vjemů a myšlenek, závisí na funkci našeho mozku.

Pokud jde o lidi bez smyslů, jako jsou nevidomí nebo hluchoněmí, jejich vědomí stále existuje, ale je to výrazně jiný typ vědomí, než jsme zvyklí. Mají jiný způsob vnímání a interakce s okolím pomocí zbývajících smyslů. Navíc mozky lidí s omezenými smysly se často přizpůsobí, aby zlepšily zbývající smysly a aby byly schopny lépe interpretovat vstupy, které přicházejí.

Pokud by se ale jednalo o absolutní absenci všech smyslů, tedy stav zvaný deprivace smyslů (neboli sensorická deprivace), kde jedinec nemá žádný vstup ani výstup, následky by byly značné. Dlouhodobý stav totální sensorické deprivace může vést k halucinacím, depresi, extrémní úzkosti, a dokonce i k psychotickým epizodám. Tento stav je ale velmi vzácný a obecně není přirozený pro lidské bytí.

Pokud se podíváme na otázku z neurologického hlediska, většina neurovědců se shoduje, že vědomí může existovat i bez vnějších smyslových podnětů, ale jeho povaha a způsob, jakým funguje, by byl výrazně ovlivněn.