Odpoveď byla označena jako užitečná

"Jednoduše řečeno, den na Měsíci trvá tak dlouho, jak 29,5 pozemských dnů. Jinými slovy, pokud byste stáli na povrchu Měsíce, trvalo by 29,5 dne, než by se Slunce pohybovalo celou oblohou a znovu se vrátilo do své původní polohy.

Stejně jako u všech těles ve sluneční soustavě je však nutné rozlišovat mezi různými typy dnů (na základě různých typů období).

Měsíční den trvá 29 dní, 12 hodin a 44 minut

A zatímco se Měsíc otáčí kolem své vlastní osy, rychlost, jakou se otáčí (neboli hvězdná rotace), je velmi pomalá. Ve skutečnosti trvá Měsíci ekvivalent 27,3 pozemských dnů, než dokončí jednu rotaci na své ose, stejně dlouho trvá dokončení jedné oběžné dráhy kolem Země. To znamená, že Měsíc je svázán se Zemí.

I když Měsíc obíhá kolem Země 27,3 dne, musíme mít na paměti, že Země obíhá také kolem Slunce. Země se vrací na stejnou pozici na oběžné dráze každých 365 dní. Aby se Slunce z pohledu Měsíce dostalo do stejné polohy na obloze, musí se otočit o něco více.

Dalších 2,2 dne je čas, aby Měsíc dohnal svoji rotaci. A zatímco doba, kterou Měsíc potřebuje k dokončení jednoho otočení na své ose vzhledem ke hvězdám, je 27,3 dne (hvězdný den), doba, kterou potřebuje Slunce, aby se vrátilo do stejné polohy na obloze, se nazývá synodický den, a to trvá 29,5 dne.

https://www.u­niversetoday.com/20524/h­ow-long-is-a-day-on-the-moon-1/

"Pokud definujeme „den“ jako dobu, po kterou se slunce vrátí do stejného bodu na obzoru měsíce poté, co Měsíc dokončí novou revoluci kolem Země, pak každý lunární den trvá 29,5 pozemských dnů.

To znamená, že na každé oběžné dráze získá Měsíc denní světlo o něco málo přes dva týdny, po kterém následuje stejné množství noci. Jinými slovy, téměř každé dané místo na Měsíci vidí dva týdny nepřetržitého denního světla následované dvěma týdny nepřetržité tmy.

https://scien­ce.howstuffwor­ks.com/what-do-day-and-night-look-like-on-moon.htm

14 pozemských dní mají den, 14 pozemských dní je tam noc.

Upravil/a: Emefej

Přibližně je to tak, jak popisuje kolega. Měsíc má vázanou rotaci k Zemi, takže po celou dobu oběhu kolem Země vidíme jen jednu jeho stranu. To znamená, že v půlce svého oběhu je stále osvícen Sluncem (aspoň zčásti) a ve druhé půlce ne. Hranice dne a noci (terminátor) se neustále posouvá, proto vidíme různé jeho fáze na obloze.