Jak dlouho vám trvalo si najít práci hned po škole bez žádné praxe?

Potřeboval jsem na to telefon a asi hodinu.

První práci jsem měl zajištěnu ještě než jsem udělal maturitu. To v podniku ještě dojížděla taková ta socialistická kultura (býval tam zaměstnán taťka a já tam byl během školy párkrát na praxi) Po výšce mi to trvalo asi 2 měsíce. Pokud na to kouknem trochu realisticky: zas tak moc jsme nechvátal. S další prací to bylo trochu horší. Dal jsme výpověď protože to chtělo změnu a také jsem si chtěl polepšit a pak přišla „krize“. To jsem hledal asi 5 měsíců.

Dva tydny nez jsem sel na prvni pohovor a pak se prijimaci rizeni vleklo jeste dva mesice.

1 měsíc ale v té práci jsem vydržel jen 3 měsíce ne moji vinou sepsali se mnou na dobu určitou.

Byl to trochu problém, ale netrvalo to dlouho, jen krátký čas jsem předtím brigádoval.

V době, kdy jsem se vyučil, jsem rovnou přešel na pracoviště, kam jsem už před tím chodil na praxi. Učil jsem se v podnikovém učilišti, proto to nebyl žádný problém.

V době, kdy my končili střední školu (průmyslovku), tak jsme už ve třetím ročníku dostávali umístěnky, k různým podnikům a na území celé republiky. Z těch jsme si mohli (a museli) vybrat. Tam jsme o prázdninách, mezi 3 a 4 ročníkem, šli povinně na měsíční praxi. No a po ukončení školy a po maturitě, jsme tam opět museli povinně nastoupit. Takže žádné „hledání“ nebylo nutné. No, ale to bylo už před skoro 60-ti lety. 🙂

Mně to dalo velkou práci, neb jsem nebyla politicky angažovaná. Navíc technický obor byl hlavně pro muže, ač byli pitomí jak troky. Bylo lepší vypadnout z takové republiky.

Po ukončení studia jsem si dala ještě měsíc prázdniny a od 1. 8. jsem nastoupila do práce.