Avatar uživatele
annas

Jak chápete tento výrok, který mě vede k zamyšlení, zda se soucit stále „nosí“ nebo zda u mnohých převažuje lhostejnost?

„Aristoteles nevymezil soucit a hrůzu, já ano. Soucit je pocit, který připoutává mysl ke všemu tomu, co je na lidském utrpení těžké a neměnné a co je spojeno s osobou trpitele. Hrůza je pocit, který připoutává mysl ke všemu tomu, co je na lidském utrpení těžké a neměnné a co je spojeno se skrytou příčinou.“
(James Joyce, 1882 – 1941, irský romanopisec a básník.)

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? vagra, iceT, dědapetr, anonym před 5006 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
vagra

Schopností vcítění se do pocitů jiných lidí, se lišíme od zvířat.
Proto každý ZDRAVÝ lidský jedinec je soucitu schopen.
V poslední době lidé nějak „zlhostejněli“ a projevy soucitu mizí.
Zmenšená míra empatie/např.ke starým lidem/ se projevuje zvláště u mladé generace.
Naši mocipáni je v mezigenerační nenávisti všemožně podporují, např. ve vytváření atmosféry, že staří okrádají mladé.
Odvádí tím pozornost od skutečnosti,že naši společnost okrádají úplně jiné skupiny spoluobčanů.
A nejde jenom o můj subjektivní pocit.
A z toho mám, tu Joycem vzpomínanou hrůzu!

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
dědapetr

Soucit existuje,tak stejně lhostejnost.V tomto světě více převažuje lhostejnost společně ze závistí a zlobou.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Otazka je NA ME moc slozita. Ja mam nejlepsi pritelkyni po odebrani obou prsou … jezdim s ni na chemoterapie , za 3 tydny na ozarovani . Ona , kdyz ma krece a prujmy a ja jsem u ni , tak mam prujmy take …je to soucit ? Nebo co je to ? A zaroven mam hruzu z toho , ze se neuzdravi .. tak bych potrebovala spis zanalyzovat sama sebe . ! -iv-

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek