jak být znovu štastná

Rousinko, on vam urcite nezemrel " schvalne ". Na nej vinu nesvadejte. Budte naopak rada, ze zijete a ze mate 3 zdrave deti.
V bolesti vam bohuzel neumim pomoct. O casu psat nebudu … to vite sama.
Kazdopadne je to velka tragedie a drzim vam palce, at je alespon po kousickach porad lepe a lepe. -iv-

Rousisko, doufám, že to píšu správně, vy si říkáte podobně, jako já…To je pravda, on vás tu nenechal, zkuste jiný pohled na věc..Je to těžké, ale je to zkušenost, kterou už prošlo mnoho žen. K něčemu je dobrá i když to teď nelze pochopit. Najděte si dobrého psychologa. To je to nejlepší, co teď můžete udělat, on vám pomůže, věřte mi.

Jo, a nechtějte být hned znovu šťastná. Je to nepříjemná emoce, být nešťastná, zarmoucená atd. Ale je nutná, právě proto, abyste mohla být za čas znovu šťastná.

To my chlapi občas zpackáme. Někdy nemocí, někdy pracovním úrazem apod. ne, že bychom se do podobné situace přímo hrnuli, ale zrovna tak to platí pro některé ženy, které nechtěně svého partnera opustí.
Nicméně ten nehorší smutek časem přebolí a zůstane vzpomínka na ty lepší společné časy. Nemá smysl být za každou cenu hned rádoby šťasná . chce to přirozený průběh
Většině matkám takovou smutnou událost pomohou překonat každodenní starosti o děti. A po čase se uvidí. Buď se objeví podobný člověk který pomůže poradí a nebo najdete v životě jinž cíl.
V této chvíli asi t není lehké. Problem je i v tom, že mejsme a prakticky nepočítáme s tím, že nás partner/partnerka může prakticky kterýkoliv den nenávratně opusti. Alle i to k životu patří.

Zaplňte smutné chvíle něčím,co vás baví a naplňuje – ať už je to péče o děti nebo nějaký koníček.Člověk si zvykne na vše dobré i zlé,co mu osud přinese.Chce to jen čas a dobré lidi kolem sebe!

To je moc smutné.
Nicméně si myslím, že je dobré se věnovat co nejvíc dětem a nedávat smutek najevo, aby nebyly zbatečně smutné. I když nevím, kolik dětem je let. Je přece jen málo krásnějších věcí na světě, než dětský úsměv. Zkus jít na kafčo s kamarádkou, pusť si pěkný film, jeďte s dětma na hory.
Když ti bude smutno, klidně mi písni na mail, at se vypovídáš.

Sdělená bolest je poloviční bolest.

To je velmi smutná událost, plně chápu a sdílím Tvou bolest, já zůstal jsem docela sám
a ke všemu bez zaměstnání. Abych nezešílel nečinnosti vymýšlím si různé domácí práce, něco vařím (málo, není peněz) uklízím, luxuji, peru a opravuji vodovod, elektřinu, trochu studuji a koukám na staré fotky nebo video z Vánoc před 15 léty. Krásné vzpomínky…