Jak se astrofyzik Jiří Grygar dívá na vztah vědy a víry.

"Snáze se se vztahem mezi přírodními vědami a náboženskou vírou vyrovnávají lidé z oborů jako je matematika nebo fyzika. Větší problémy to činí těm, kteří se pohybují v oborech jako je chemie a zejména biologie.

Jsme v době hektického rozvoje vědy, která se snaží objasnit vše, co na této zemi zakoušíme. Přesto si člověk klade otázky, na něž, jak se zdá, přírodní vědy dávají nedostatečné, a proto neuspokojivé odpovědi.

1 A tak se přímo vtírá otázka: Podávají přírodní vědy celistvý obraz o realitě?

Myslím si, že nikoliv. Přírodní vědy mají svůj specifický způsob, jak poznávají svět. Ten je na jedné straně velice účinný, ale na druhé straně právě tím je omezený. Přírodní vědy, velmi populárně řečeno, jsou velice dobrým nástrojem, když chceme odpovědět na otázky „jak“ (jak něco funguje?). Tam dosáhly velkého úspěchu a v tomto smyslu se jedná o dobré poznání. Nicméně přírodní vědy překvapivě nejsou úspěšné, když chtějí odpovídat na otázky, kterým říkám dětské a které začínají klasickým slůvkem „proč“ (proč to tak je?). V tu chvíli přírodní vědy obvykle mlčí a nebo, pokud vůbec podávají nějakou odpověď, tak nás nikdy příliš neuspokojí.

2. otázka

Myslíte si, že je možný jakýkoli mezioborový dialog mezi přírodními vědami a filosofií nebo přírodními vědami a teologií?

Nejen, že je možný, ale je dokonce naprosto nutný. Pokud by některá větev lidského poznání zeslábla nebo dokonce uschla, bylo by to neobyčejně škodlivé. Když se podíváme na světovou scénu v současnosti, vidíme, že dialog probíhá na všech zmíněných úrovních. Probíhá poměrně intenzivně a je dokonce podporován, aby probíhal ještě intenzivněji." atd.

https://www.vi­ra.cz/texty/kni­hovna/kapitoly/roz­hovor-s-astrofyzikem-jirim-grygarem

Jak by vypadal svět, netuším, ale možná by se už zanikl rozdíl mezi odpověďmí na otázky JAK a PROČ.

„Ale mezi vědou a vírou v křesťanském pojetí nemůže z principu být žádný rozpor. Rozpory jsou pochopitelně mezi vírou a pověrou a vědou a pavědou, ale tak tomu bylo odjakživa.“ — Jiří Grygar

https://cs.wi­kiquote.org/wi­ki/V%C4%9Bda

Upravil/a: annas

Když sis odpověděl, proč se ptáš?

Synergie značí spolupráci, jejímž výsledkem je větší efekt, než kdyby se každý subjekt využíval zvlášť. Nějak si ale nedovedu představit, že by víra v boha mohla něčím přispět. Spíš svádí k odevzdanosti – holt je to dílo Stvořitele a do toho nemáme co kecat. Snad jen víra ve vědu může motivovat. Mnoha vědcům ale víra v boha nijak nepřekáží.

Vždyť takový vývoj probíhal ve starověku a vedlo to k vzájemné harmonii. Nebyly náboženské války a pokrok byl na vysoké úrovni.

Až teprve ve středověku došlo k úpadku, protože křesťané měli odpor k jiným náboženstvím a zakazovalo jakékoliv vylepšování civilizace.

Myslím si, že záleží také hlavně na tom, které náboženství v dané oblasti převládá. Jak je tolerantní apod.

Zřejmě chaos protože by v synergii existovaly dost protichůdné přístupy k povaze pravdy, jeden přístup který pravdu vyrábí tak že si ji prostě vymýšlí, a druhý který ji hledá tak že jí dokazuje opakovatelnými experimenty. Náboženství parazituje na vědě už dávno, najděte kostel ve kterém by nebylo elektrické osvětlení 🙂 přitom v dobách kdy elektřina byla objevena by to církev jistě označila za ČARODĚJNICTVÍ a všechny vynálezce by preventivně upalovali na hanicích. Věda si z nábošenství může vzít nanejvýš tak ponaučení, jak jednat s lidmi, že lidé vlastně nechtějí jen pravdu, že chtějí i líbívé emoce a laciné pozlátko.

Upravil/a: anonym

Takový svět by mohl vypadat úplně přesně jako ten svět, ve kterém právě žijeme.