Jak by měl vypadat správný přístup k odpovědnosti?

Nic se nemá přeháhnět, ani ta odpovědnost. Nelze brát na sebe odpovědnost za všechny špatnosti na tomto světě. Snažit se o dokonalost a kontrolu nad věcmi, které můžeš ovlivnit zcela minimálně, je opravdu cesta do pekel. Podívej se mezi politiky. Už jsi viděl některého, který by nadměrně trpěl a stresoval se tím, že něco podělal? Je známo, že věci ponechané samy sobě se vyvíjejí od zlého k horšímu, takže je třeba jistých zásahů a činností, které nemusí mít vždy kýžený efekt. To je holt život. Důležité je poučit se z toho a brát si jenom tolik, kolik máme šanci zvládnout. Dost často se svaluje odpovědnost za nezdar či průšvih na někoho, kdo je „nejměkčí“ a neumí se bránit, tedy pokud taková možnost existuje. Tak bacha na to! I o odpovědnost se lze podělit.

Správný přístup k odpovědnosti mají mít hlavně lidé, od toho špičkově placení. Dělají velká rozhodnutí, která ovlivní životy mnoha lidí. Jejich platy jsou vysoké právě kvůli té zodpovědnosti. To se jim ale moc nelíbí: krok A- peníze ano, ale krok B- zodpovědnost za svá rozhodnutí už ne.

Za sto let budeme všichni mrtví, takže na odpovědnosti nezáleží. Nezáleží na ničem. Odpovědnost je prostapouhý sociální konstrukt. Odpovědnost neroste na stromech. Je to lidský výmysl, který nemá žádnou váhu.
Se současnou rychlostí ničení planety zemřou všichni lidé do roku 2100. Toliko k odpovědnosti.