Chystám se nočním vlakem do Popradu. Na co je třeba dávat pozor? Jsou noční vlaky rájem zlodějů? Lze tam bez obav usnout? Absolvoval jste někdo takovou cestu a podělíte se o zkušenosti? Díky.
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? ReHu, paul1, da ny, Filip84, Savier před 288 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Už dlouho jsem vlakem nejel. Jezdíval jsem však, obzvláště na Slovensko
nočním vlakem, z důvodů úspory časem. Nikdy jsem neměl žádný
nepříjemný zážitek. Většinou jsem se snažil spát. I jsem se
v podstatě cítíval vždy v pohodě. Horší jsou nějaké lokální tratě,
alespoň podle mne.
Přeji šťastnou cestu.
0 Nominace Nahlásit |
Vlakem jsem najezdil desitisíce km, ale lůžkovým nebo lehátkovým vozem zatím nikdy. Sestra ale jezdí pracovně do Německa a Itálie, preferuje vlak a docela si to chválí.
0 Nominace Nahlásit |
Nejlepší máš lůžko kategorie Single, tzn. že jsi v celým oddílu sám. Ten oddíl je, potom, docela precizně zajistitelný zevnitř, jako jasně, kdyby to přepadli, jako nějaká „velká vlaková loupež“, tak se ti tam vlámou, ale jinak můžeš spát bez obavy. I úroveň hygieny, servisu atp. v lůžkovým voze JLV je na vyšší úrovni než v nějakém couchette nebo u DrezínoJetu.
Pokud pojedeš lůžkem kategorie Double nebo Triple (2 nebo 3 pasanti v oddílu), no tak bude záležet, co za spolucestující budeš mít. Nevybereš si.
To samé platí v couchette. Tam je to navíc laciný, na druhé straně prosklený dveře do chodby a 4–6 lidí v oddílu nejsou taková anonymita jako v lůžkovým oddílu pro 2–3.
Pokud bys to chtěl zvládnout na sezení, u nás, i v Uhrách, to zpravidla doprovází security opicajti. Jako sama jejich přítomnost je positivem, relativně bezpečno tam je. Ale abys tam mohl bez obav usnout? Jsou to velkoprostorový oddíly.
Stačí tak? 😃
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Jezdil jsem i v nočních vlacích, ale převážně kratší tratě.
V noci jsou ve vlaku převážně ti samí lidé, co ve dne. Jen někteří
bývají společensky unaveni 😉
Samozřejmě vždy to chce nějakou dávku opatrnosti, může se stát, že ve
vlaku pojede někdo, kdo bude extra zaměřen na spící spoluobčany
s lákajícími baťůžky. ☹
0 Nominace Nahlásit |
Bezpečnost nočních vlaků nelze paušálně posuzovat, protože záleží na mnoha faktorech, například na konkrétní trase, společnosti nebo zemi a také na typu ubytování ve vlaku. Nicméně je několik opatření, které je možné podniknout k zajištění bezpečnosti:
Noční vlaky nejsou nutně „rájem zlodějů“, ale je stále důležité být opatrný, stejně jako v jakékoliv jiné situaci, kdy cestujete nebo se nacházíte na veřejných místech.
0
před 288 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Určitě je bezpečná. Akorát bych se snažil neusnout. Jak někdo uvidí spícího člověka tak může platit pravidlo – příležitost dělá zloděje.
0
před 288 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
quentos: A nechceš si s sebou vzít, do toho vlaku, Dona Rokio? 😈
Nejsem si jist, jestli by to pomohlo na 100%, ale jist jsem sobě tím, že by si to každý sedminásobně rozmyslel, než by k němu přistoupil blíže! 😎👌😂
Já jsem několikrát, na Excelsioru – dokud jezdil, projel linii Cheb – Košice, nebo Těšín – Cheb, Těšín – Plzeň, na jakýmsi rychlíku jsem jel i spacím vozem Těšín – České Budějovice (přes Brno, Jihlavu, Jindřichův Hradec).
Cheb Těšín, v nějaký outerý, ve středu, a v zimě, prostě: v dopravním sedle, se dalo projet i 1. třídou „na sezení“. Ta obsazenost vozu byla minimální, zaredikoval jsi se v oddílu a jel. Nevýhodou bylo, že Tě 3–4× za noc vzbudil průvodčí, protože „dobrý den, změna průvodčích, předložte jízdenky, prosím!“ Musel jsi se opravdu něčím zaredikovat, ten vestavěný zámek na čtyřhran fakt nestačí, no a pokaždé odredikovávat, když přišel průvodčí. Ale dalo se.
Mnohem lepší si bylo koupit lehátko do oddílu pro čtyři. Doplata Kč 200.00? Tak nějak. Chtělo to ale JLV, Wagon Slovakia Košice fakt nebrat: křupan v servisu, větší špína, špatný servis. Zabral jsem horní lehátko proti směru jízdy (ono se to v Bohumíně, Přerově, v Praze a Ústí měnilo, takže sis moc nevybral; prostě: horní lehátko), při mý délce a velikosti je to lehátko dostatečně prostorný na to, abych se tam narval i se všemi krámy (ale já cestuju hodně nalehko! V podstatě když mám batůžek, tak jedu hodně daleko!). Dal jsem dva sta, v Cieszynie mne čekal stevard, já mu vrazil jízdenky, on mi prodal pívo, uvedl mne do oddílu, ve kterém jsem byl v 99% sám (říkám: sedlo). Jsem si tam vylezl (já nepotřebuju ani ten žebřík! 👌😅😎), vypil pívo, svlekl se, a někde mezi Svinovem a Přerovem usnul. V Praze ten Excelsior stál něco přes hodinu, to jsem se vždycky vzbudil a šel na cigáro. Pak jsem zase usnul a vzbudil se někde za Carovými Vary. Ale to už by mne stejně přišel vzbudit – měl jsem to objednáno. Uvařil mi čaj, já si vypil čaj, donesl mu Leintuchy, sedl se, díval se z okna, a za chvíli byl Cheb (nebo naopak, princip stejný).
Ale, třeba, v pátek bych tak nejel, to máš špičku, byli bychom 2–4 v oddílu, a ani ne, ani nemám strach, ale stačí, že bude chrápat, jak když dřevorubec řeže, nebo smrdět, jak kanálník po šichtě. 🤷♀️
Nicméně osobně mi přijde couchette, až teda na to, že to lehátko je tvrdší, a že v tom není tma, a až takový klid, pohodlnější a tak nějak i pocitově bezpečnější, než lůžkový oddíl. Nebo takhle: mít Single je mít Single, máš to svý kupé. Ale sdílet s cizími lidmi bych to prostě nesdílel, to couchette jsem i sdílel.
Však jsem jel s holkama v couchette až do Baru. A úplně v pohodě! Srbský průvodce hlásil, že pívo, káva, limo, čaj je 🤷♀️, couchette starý, francouzský „1. třídy“ (Francouzi to tak maj: jak je to pro čtyři, je to 1. třída, ale taky tomu odpovídal intérieur, prostě jak naše starý A), z Prahy jsme vyjeli dva (baba byla jakási rozpačitá, asi si neráčila uvědomit, že lehátka, oproti lůžkám, nejsou rozlišena podle pohlaví!), v Preßburgu přibyly dvě Sloveny do Beogradu, a s nima bylo fakt veselo! 😎 No: v Beogradu se na, jakémsi, vagoně nezdál koloťukovi podvozek, postupně se na to přišel podívat konduktor, direktor pojazdu, Maschinenführer, načalnik vahzalu, draga druga Dragana, sekretářka načalnika vahzalu, jiný koloťuk, tři psy a kocour, a nakonec kolektivně rozhodli, že vagon dál nepojede. Po cca dvou hodinách zpoždění, z čehož 1:40 trvalo rokování, pití kávy, kouření, poklepávání kola a kolektivní rozhodování, jestli vagon pojede, nebo ne a 20 minut odpojení a přešíbování vlaku, jsme vyjeli směr Bar. Babu z Prahy mohlo jebnout! 😂 Ale jiný problém nebyl. 😎😃