Jak až bohatý musí člověk být, aby začal dostávat věci zdarma?

Nič nie je zdarma. Darca vždy darovaním sleduje nejaký cieľ.
Môže to byť snaha urobiť obdarovanému radosť, pomôcť mu, alebo „obyčajným“ pripomenutím sa.
Napríklad podľa známych kníh o mafii, krstní otcovia dostávali „dary“, nie úplatky.
A tých bohatých predsa nemôžte obdarovať 3 kvetinami, ako je bežné u "smrteľníkoch, ale musí to byť minimálne kvetinový kôš. Čím bohatší dar, tým lepšie.
Darovanie domov v Itálii, tiež nie je zadarmo, ako sa mýlne domnievate. Ide hlavne o vymierajúce regióny, obce. Neplatíte síce za dom a pozemok, ale podmienky trvalého bydliska musíte dodržať, rovnako aj údržbu domu v pôvodnom slohu. Nesmiete ho v stanovenej lehote (niekde 3, inde aj 10 rokov) predať inému. Takže nie je to východisko ani pre našich bezdomovcov, ak nemajú ani na živobytie.

Ako sa stavajú obdarovaní k darom záleží od nich samých bez ohľadu na ich vlastné bohatstvo. Niekto si na čestnom mieste postaví handrovú bábiku darovanú otrhaným vychudnutým dieťaťom z rozvojového štátu, ale dar od ministra významného štátu má odložený kdesi v zóne nepodstatných harabúrd (napríklad 3 miliónové Lambordini ticho zapadajúce prachom kdesi v kúte veľkogaráže…)

Napríklad ja si veľmi vážim obyčajný papierik vytrhnutý z bloku s krátkou básničkou napísanou malým dievčaťom v Thajsku, alebo školský zošit so zbierku ručne napísaných textov rómskych piesní, prirodzene v originále (to je jedna zo spomienok peších tuláckych ciest po Európe)

Upravil/a: led

Nic není zadarmo. Za ten dar se něco chce. To není záležitost poslední doby a internetu. Podívej se do historie. Vládce přijel do města, kde pár lidí bylo díky němu zabito a vděční občané mu dávají dary. Aby je nechal žít. A jestli je to ředitel závodu, šéf mafie, najatý zabiják nebo televizní či sportovní hvězda, tak je to na zlepšení vztahů.

V dnešní době stačí být “youtuber” nebo “influencer”! Jak prosté, co? Dělat houno, jen ze sebe dělat kašpara na sociálkách, a hrne se to.
Pravda je, že už i jim brzy odzvoní. Tak asi přijde jiný, nový způsob 🙂

Když jsi tak proti tomu konzumu a obdarovávání, tak proč jim vlastně závidíš?
Neřekl bych přímo, že jsou obdarovávání (kým, z jakého důvodu.. nějaký zdroj nebo pouhý předpoklad?). Jiná věc je korupce, úplatky mezi mocnými NĚKTERÝMI bohytými. Dary a pozornosti, kterými si je zavážeš (to se dokonce nebere ani jako úplatek, když je to dáno jako dar a nic za něj nechceš, jen očekáváš, že ti bude někdy v budoucnu vděčný).
Trochu šok, ale bohatí se mezi sebou znají (a často spolupracují, obchodují nebo dokonce vlastní třeba stejnou firmu/firmy nebo třeba i rodinné byznys). Takže někdo někomu pomůže, třeba mu půjčí a nechce to zpátky (protože to jsou přátelé, dobří známí nebo rodina), tak mu ten druhý po čase (až na tom bude líp) něco dá. A jo, vzhledem k předešlé výpomoci to může být něco drahého, jako luxusní auto nebo dům, Na tom není nic špatného. Často jsou bohatí nejen blízcí přátelé, ale i rodina (i vzdálenější). Proč? Protože jeden člověk je bohatý (třeba zbohatne), například podnikatel, tak pomůže blízkým (přátelům a rodině), má o ně starost, tak je třeba přibere do podnikání nebo jim dá část kapitálu, dá jim rady a pomáhá jim ho rozmnožit, investovat, pomáhá jim v jejich vlastním podnikání. Že se bohatí přátelí je přirozené, hlavně taky proto, že spolu často nebo občas spolupracují (chudí se spolu taky přátelí, jsou rodina, pracují spolu,…). Znáš pár bohatých seznámíš se s dalšímí bohatými a pak dalšími (jejich přátelé, jejich rodina a tak pořád dokola) a když už se s někým bavíš, s někým trávíš čas, s někým obchoduješ, tak POCHOPITELNĚ poznáš další takové lidi (=bohaté, podnikající).
Představ si situaci, máš velmi blízkého přítele (nebo někoho z rodiny), ale jsi celkem chudý (nebo prostě nemáš na rozdávání), tak mu dáš tak bonboniéru, nebo levnější dárek za pár málo stovek/tisíc nebo mu vyrobíš něco vlastnoručně, co by mohlo potěšit a strávíš s ním čas, pozvěš ho na pivo/na skromnou soukromou oslavu. Ale teď si představ, že si milionář nebo miliardář (já vím, nepředstavitelné), fakt mu dáš jenom bonboniéru nebo ho jen pozveš na pivo? Třeba jednomu z tvých rodičů nebo sestře nebo někomu takovému (blízkému), nekoupíš mu něco velmi hodnotného, co mu udělá radost nebo po čem víš, že si on/ona přeje – třeba i auto nebo dům. Jsi bohatý a ostatní tví blízcí ne, to jim jako fakt nic nedáš nebo jim nepomůžeš?
Máš pár tisíc navrh, tak blízkému koupíš to, co je k tomu přiměřené, na co vystačíš. Máš pá desítek/stovek milonů navíc, tak druhému koupíš něco přiměřeného tomu, jaký je tvůj majetek. Jednoduché. Stačí se do toho vžít (jenže je jednodušší soudit a odsuzovat ostatní, hlavně bohaté – jen proto, že jsou bohaté. Stejně bys mohl odsuzovat chudé, protože jsou chudí… a ve většině případů si za to můžou i za celý svůj život, nejen za bohatství, ale i vztahy a celkově štěstí, naplnění v životě).

Že bohatí nechtějí být bohatí jen kvůli sobě je asi taky šok, ale je to tak. Krom všeho jiného a sami sebe, chtějí obdarovat i své blízké, udělat jim radost, pomoci jim, zabezpečit je. To udělá každý normální člověk. Někdo pochází z chudých poměrů, ale zbohatne, tak obdaruje své rodiče, vypomůže svým přátelům (finančně i jinak), dá jim dárky a podobně. Totéž pro svou drahou polovičku, pro své děti… Kdo je nechce zabezpečit a dopřát jim?

Dotaz. Koho by ty věci mohly těšit víc (někoho chudého) a hlavně, proč to tomu někomu dávat zadarmo? Čím si to dotyčný zasloužil? To, že někoho něco těší je hezké, ale když na to nemá, tak na to nemá (a když to chce, má si na to vydělat… proč to dávat někomu zadarmo?).
Chceš obdarovávat chudé, jen za to, že jsou chudí? Kde je v tom spravedlnost, zásluhy a podobně? Sami mají takový život, za jaký jsou ochotni pracovat, pokud někomu stačí průměrné zaměstnání, drobné podnikání (nebo nejsou ochotni nebo odvážni se do něčeho většího pustit), tak jim stačí, co mají a není důvod jim něco dávat zadarmo. Něco jiného je chudoba způsobená ne-přímo jejich vinou: hladomor, válka, živelné pohromy a podobně další zasažení lidé, kteří potřebují pomoc. Ale proč dávat něco zadarmo těm, kteří jsou chudí dobrovolně, ve společnosti, kde můžou pracovat/podni­kat/studovat, jak sami chtějí. Nic jim nebrání, nic je neomezuje, jen oni sami (máme kapitalismus, volný trh a svobodné podnikání).
Ty bys fakt daroval někomu „chudému“ (rozuměj někomu v průměrné práci s průměrným platem – což mimochodem neznamená chudý), kdo celý život jen pracuje jako dělník někde ve výrobně (nebo podobně) a nikdy se ani nepokusil o nic víc. Někomu, kdo třeba udělal učňák a šel hned do takové práce, ty ho ani neznáš, ale vidíš že se moc nesnaží něco změnit, pije, jí, přežívá, ale jinak na sobě napracuje, dokonce se třeba ještě opíjí a podobně… Ty bys mu dal vilu, nebo větší dům, auto, něco velmi drahého a hodnotného jen proto, že by ho to těšilo? Ty v tom vidíš spravedlnost? Snad úplně každého by takové věci těšily, ale prostě na ně namají a ani si to nezasloužili (nezasloužili se o to).

Vidíš bohaté, ale nevidíš, co je za tím. Že někdo roky buduje firmu/firmy a pak teprve je bohatý, že kolikrát takoví lidi riskovali, obětovali vlastní majetek i většinu času, aby mohli být bohatí. Že si někdo vzal půjčky (cizí kapitál) a nesl pak riziko, velké závazky, zodpovědnost a velkou nejistotu, ale uspěl a rozmnožil ho.
Někdo se už mohl narodit do bohaté rodiny, ale to už je jen "štěstíL nebo spíše za to může vděčit svým předkům. A většina takových lidí není rozežraných, nevděčných, nevážících si peněz a podobně (jen se o nich nepíše. A když už se o takových píše, tak jsou to spíš děti slavných a bohatých herců/zpěváků, kteří sami kolikrát nevedou spořádaný život a bohatí jsou kolikrát jen díky slávě z obrazovek).

Konzum a zrychlený způsob života všeobecně je kolikrát špatný pro planetu/přírodu a vlastně i pro samotné lidi, jejich zdraví i mravy. Na druhou stranu má jistý a nepopiratelný vliv na bohatství státu a jeho lidí (vyšší produkce, víc práce, víc zaměstnanců, větší soustředěnost na kariéru… třeba v Africe konsumní společnost nějak není, ale mají místama hladomor, přelidněnost, zkrátka chudobu a nezaměstnanost. Matka má i osm dětí a soustředí se na rodinu a „primitivní“ způsob života jako zemědělství pro vlastní potřebu nebo lov). Lidi neumí najít míru, konzumní společnost není špatná nai dobrá. Politika to má řídit a suměrňovat, ale ta je rádá ze velký tok peněz i na vzdory zničené planetě nebo zhoršených mravů.

Itálie (ale i Řecko a daší chudší země) darují domy prakticky zadarmo (symbolická částka nebo někdy ani ta ne. Ale pozor něco z toho jsou třeba jen splátky na určitou dobu- a to třeba denní nebo nepochopení, jak to je. Ale skutečně rozdávají některé domy a pozemky zadarmo). Nemusíš být bohatý a skutečně jsou za tu cenu. Jen se tam musíš přestěhovat (musíš tam zajet – to ti nezaplatí), musíš tam žít a musíš tam pracovat/podnikat O to jim jde. Rozpohybovat ekonomiku, přilákat turisty, zvýšit tok peněz.