Jak argumentovat člověku, pro kterého je zvíře a člověk na stejné úrovni, nebo možná zvíře ještě výš?

Děkuji všem za názory! To, jakým způsobem můj příbuzný (ok, je to můj bratr, když už jsme u toho) adoruje zvířata, zejména svého psa (má dokonce dva, z toho jeden obří mastif, který má 90 kilo), vede občas k nepříjemným situacím, např. dítě se psa bojí, ale bratr nechce psa dát ven mimo dům, protože „přece taky chce být s námi“, nebo třeba pes obsadí celý gauč, a není si kam sednout, ale to je podle něj taky v pořádku…jde o dům mé maminky, tedy teoreticky (opravdu jen teoreticky) neutrální půdu, kde my jako dvě příchozí nezávislé návštěvy bychom měli mít stejné zacházení. Je mi líto, že v lidech bratr vidí nutné zlo a odpad, zatímco ve zvířatech čistotu a nezkaženost, přijde mi to pokřivené. Ale jak zde mnozí píšou, asi s tím nic nenadělám......

Ještě doplním, co ti přijde jako pokřivené, je také jen a pouze o nastavení vlastního mozqu. Ok, jsi maminka, chápu, máš dítě, absolutní přednost před ostatním životem, chápu, bude to u tebe přirozené, jde jen o emoce, nic jiného v tom nehledej, než emoce. Klidně si můžeš namlouvat či přesvědčit se, že jsi rozumná, ale řídí to emoce. Dosud jasný, ale… Abys třeba mohla více porozumět tomu bráchovi, jak už jsem psal, bylo by třeba přenastavit samotný spínače v mozku a k tomu ti dopomáhej vnímat a cítit běžnou činnost člověka, taky, a nejen bližního bezmezně milovat, bo tak je to správné a tak to má být. Podívej se občas na realitu, na přírodu, jaxe chová>>> https://www.y­outube.com/wat­ch?v=w6ggv2w_GD4 (zaměř se na ta zvířata ve videu, co asi tak přirozeně vyhledávají) a dej do kontextu s tím bráchou, jeho přístupem a s tím co tam na tom baráku žijete- nikdo není zářivé hvězdička čím čistší a jasnější tím větší přednost před temnotou (i když v dosahování vlastních cílů a zájmů ve společnosti platí pravidlo pokrytectví celkem spolehlivě).

BTW, Elkon (vzkaz pro elkona), dostals palec od odpovědí a mně v tý souvislosti napadá, jestli tento server je vůbec nezaujatý anebo nebude spíše malinko zaujatý. Raději za to co z tebe vypadlo ten palec neber moc vážně ano?

ad Elkon a odpovedi.cz – myslím, že i redaktor má právo projevit svůj názor. Dokud svůj názor neprotlačuje na úkor ostatních, ale jen dá jeden hlas, je to podle mně naprosto OK. Nijak to nesnižuje kvalitu servru (od tohojsou tu jiné záležitosti) a ani to nijak nenabourává zdání demokracie. O nezaujatosti myslím nikdo z provozovatelů nikde nic nepíše, ale podle mně dokud je to zaujetí prezentované jedním hlasem, je to naprosto OK.

Jana: Neudělala bys s tím vůbec nic, i kdyby to byl Tvůj barák, ale on není, je vaší matky. Tak když je to dům vaší matky, je to vaše matka, která má nastavit pravidla, prostě říct „takto a takto, no a takto a takto ne!“ Když to matka nechce udělat (což je dost časté), pravděpodobně proto, protože se obává, že ho tím ztratí, tak ty vaše interpersonální vztahy se začnou toxicisovat.

Já měl, typově, podobnou tetu (naštěstí už je deset let tuhá). Ona měla smůlu, od malička, na to, že tloustla. No a tak to víš, v pubertě kluci na „mrože“ moc nejsou. Tak ona se dala k jakési bandě, chlastala s nimi po stravovacích zařízeních RaJ n.p., no a mezi takovými „príma“ lidmi si našla výrobce svých dětí. Což o to, děti vyrobil, dokonce dva, ale tím tak jeho „socialistická péče“ o ty děti skončila.

On byl takto pokrývač, ale on byl tak vysoce kvalitní pokrývač, že když naší bábě se cosi pojebalo na střeše, tak on to neopravoval, protože to bylo vysoko, a on se tam bál vlézt! 🤦‍♀️ Tak já to chápu, víš co: fotr řezník, tak on vykrmený, jak svině na porážku, no a do toho střízlivý rozhodně nebyl. Takže ano, děti vyrobil (mrouskali se mroži 😅), ale potom na ně všecky sral z vysoka. Teta pro něho chodila do hospody, tam scéna, jak z jihoamerického seriálu, prostě něco jako „Járo, pojď domů, děcka pláčou!“ – „Neotravuj!“- „Járo, pojď domů, máš tam dva děti!“ – „Jdi do řiti!“

Naštěstí, on v roce 1988, takže tak po cca 6 letech vztahu, natáhl brka. Herr Švec, to bylo to nejrozumnější a nejužitečnější, co v životě udělal, protože jí po něm zůstal byt a fakani dostali sirotčí důchod. Ona nic, on byl takový tragéd, že si jí ani nebyl s to vzít

No a to už si jí pamatuju, zhruba, já, jeho ne, on byl Rada dvanácti nepřítomných, jo, nebo bůh, toho taky nikdy nikdo neviděl a církev katholická si na něm postavila největší firmu na světě. 😅 A tak zpočátku byla happy, že má od ožralce pokoj, no ale tak ona se tak jako celkově zapškla, časem začala i popíjet a jenom seděla u okna, čuměla do lidí na ulici a říkal, třeba, že „ta sousedka, ona mu určitě … závidí“, a tak.

No a když byla nějaká rodinná slezina, tak ona akorát do každého jebala. Tož zapšklá, tlustá, protivná baba, no. Teďka děcka vyžrané, jak na porážku, ti žrali tak dvojnásobné porce dospělého muže, jako!

A taky s tím nikdo nic nedělal. Tak jsem na ty sleziny přestal chodit, no – vybavené, problém vyřešen, harmonie obnovena, ne? Jak prosté! 👌😀😎

A kdysi jsem byl u báby, a to bylo relativně těsně před tím, než umřela, ona se tam došourala, důležitá, jako prdel, říkám – no nic, já půjdu, nemusím být všude – a ona cosi spustila do mně, já jí říkám, slušně: „Ty, já se s tebou bavit nebudu, sorry, jako.“, no a to – samozřejmě – nezabralo, ona si dál jela svoje, něco, jako, že bábě hovno pomáhám, nebo tak něco (kdo si to má pamatovat, tvl, je to tak 11 roků, jako, krávoviny), tak jí říkám: „Ty drž hubu, jako, jo? Tobě tady v baráku patří třetina půlky, mi tu nepatří ani hřebík, chápeš to? Ty se tady došouráš, kurwa, dvakrát za rok, důležitá, jak tři prdele, velkomožně umyješ jedno okno, funíš u toho, jak naprcaná kobyla zkřížená se Sentinelem, ale keců máš, jak delegát VKP(b)! Víš co, mysli si to, jo, žádný problém, ale mi to neříkej. Prostě si to mysli, ale drž hubu. Nebo si to řekni kamarádkám, aha, vlastně, ty žádné nemáš. No, tak prostě drž hubu, hotovo.“ a říkám bábě, že jdu. Ta byla rudá až za ušima, ale zabralo to, tvl asi šla do sebe, v padesáti, nebo co, od té doby už na mne ani nepromluvila, a já měl pokoj! 😎

To Ti asi potvrdí skoro každý, že někdo takový a podobný je skoro v každé větší famílii. A že to málo kdy chtějí rodičové řešit. Ty to musíš vyřešit!

" Ten váš pes tam to vaše prostředí vnímá více jako své teritorium, než to tvé mimino. " -Nikdy toho psa nenaučíš, co tam „je“ jeho a co tam u vás na hromádce/hospo­dářství jeho „už není“. Jemu je to od přírody přirozeně dáno, přesně zná hranici teritoria do kterého patří (a které mu tudÍž CELÉ PATŘÍ) a tím pádem o tom ví lépe než ty a bude se toho striktně a co hlavně, ta NEZIŠTNĚ držet, CHÁPEŠ?

Filip, fialky smrdí, všichni víme!