Jak a na čem spali naši předci?

Sám si pamatuju jenom slamník, tedy jakési hrubé plátno nacpané slámou, ale bohudík jsem na tom nikdy nespal. U babičky byla trojdílná matrace plněná bůhvíčím uložená na drátěné pružné síti. Docela hrozné (jako vana) ale jako trampolína perfektní. Metody zdravého spaní jsou čím dál víc vychytanější: sedmizónové matrace, paměťové pěny…a problémy s páteří jsou časté a je to civilizační nemoc. Takže nejlíp se vyspíš až v dřevěném futrálu 🙂

Ty matrace na drátěnkách byly cpány senem, nebo koňskými žíněmi. Slámou byly vycpávány klasické slamníky. Z režného plátna se ušil tvar a cpalo se slámou.
Já, jako první činnost při nástupu na vojnu, jsem si musel, společně s kamarády, nacpat vlastní slamník, který jsme uložili na železné patrové postele se železným roštem a spali jsme na nich po celé dva roky vojny. A aby byly postele, při ranní kontrole, jako škatulky (slamník byl poměrně nerovný), tak jsme z boků, vedle slamníku, dávali dvě desky, přes které se krycí deka vyšponovala a postel byla jako krabička. 🙂
No a když jsme se s manželkou vzali, tak jsme schrastili staré postele, do nich dali prkna a jak jsem byl vyučen z vojny, sešili a nacpali jsme si rovněž slamníky. A na nich jsme pak spali poměrně dlouho, až do doby, kdy jsme koupili matrace molitanové.
Ale v poslední době jsem už vyzkoušel minimálně 4 druhy matrací, ale na bolavá záda mi už žádné nepomohou. Když jsou záda v ha… (háji), nepomohou žádné matrace a můžou mít zón do alelůjá. ☹
Jak říká Kepler, spraví se to už pouze v dřevěným futrále.

Tak přesně jak to popisuješ jsem spal já od útlýho věku. V dospělosti pak na mne kamarádi volali „hej Luku!“… vždycky to znělo tak americky, ten nick se mi líbil a jeho vznik přičítám faktu, že já nadevše miloval spaní na břiše. Dnes, na stáří vůbec žádný zdravotní potíže nepociťuji, spíše naopak ;)… je sice fakt, že kdyby mně někdo od zátylku k patám natáh tětivu a mezi nohy dal šíp, tak z profilu to vypadá, že už stačí jen vystřelit…

V posledních dnech jsem si ovšem vyrobil futon vlastní výroby a už se to pomalu začíná srovnávat, tak snad vydržím, protože teď máme „s Lukem“ nový cíle ;)

Nespím na zdravotní matraci, ovčí rouno nevlastním a, i proto jsem bez bolesti zad 😁
(vybrat správnou zdravotní není jednoduché)
Pravdou je, že na slamníku nespávám a i babičky měly matrace (2 – 3), ale žíněné ):).
Sláma byla vděčným materiálem, nejen pro vesnické pacholky a děvečky..
Snadno se slamníky zlikvidovaly spálením, v případě epidemií.
Táta měl na vojně také slamníky (pro armádu ideální z hygienických důvodů :D.

Upravil/a: da ny