Dobrý den,
jsem skladatel a dělám teď takovou studii sám pro sebe, co máte na hudbě
nejradši?
Proč? Co od hudby očekáváte? (popřípadě od koncertu). Co máte
konkrétně na hudbě rádi? Zkrátka, abych věděl, co lidi vlastně chtějí.
Děkuju moc za pomoc. Čím více se rozepíšete a rozfilosofujete,
tím lépe.
Díky
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Lucijej před 4641 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
To je těžké, protože to, co mě v hudbě „dostává“, nelze
pojmenovat. Většinou je to jakýsi „vnitřní náboj“. Má-li ho, pak je
jedno, jestli je daná píseň pomalá, rychlá, více rytmická nebo méně
rytmická, či zda je text dobrý či méně zdařilý.
Pak je druhý typ písní, pocházejících většinou od písničkářů – a
u těch zase záleží hlavně na hloubce textu. U nich je jedno, zda hudební
doprovod má či nemá náboj, zda je rychlý či pomalý (i když u pomalého
se text snáze vnímá a hud. doprovod s nábojem zase zaujme od samého
začátku) – text zaujme a úspěch je zaručen. Nejlepší je, je-li
hluboký text a od ostatního od všeho trochu – trocha rytmu, několik
šťavnatých nástrojových sól, zanícená hlasová performance… to
všechno dodá písni na atraktivitě.
5Kdo udělil odpovědi palec? Hlada, Alberttti, Damiana, briketka10, anonym
před 4641 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Dobrý den, skladateli, ale raději než požírač hudby (čili její
konzument) bych byla jejím posluchačem. Jako posluchač mám hudbu ráda.
Poslouchám vážnou hudbu, mám ráda opery. Také jsem měla ráda operety,
ale ty vytlačily z divadel muzikály. Některé jsou dobré, jiné méně
dobré. Je tady znát, když se něco dělá jenom z hlediska byznysu. Švagr
(bývalý) je hodně dobrý viloncelista a na několika jeho koncertech jsem
byla. Hrál opravdu úžasně a v Rudolfinu to byl hodně hluboký žážitek,
ale i v malých sálech dokázala jeho hudba posluchačskou duši oslovit a
okouzlit mysl i srdce.
Mám ráda hudbu taneční a v souvislosti s tancem i lidovou. Většinou
nemusím poslouchat dechovku, ale na jednom koncertě dechovek jsem byla a byl
to také nepopsatelný zážitek. Mám ráda country, ale i moderní skupiny.
Ne všechny. Od některých skupin se mi líbí tu a tam nějaká písnička.
Hodně se mi líbí Kabáti, Nohavica a Dan Landa. Já vím, je to každé
z jiného „soudku“. Mám ráda hudbu, která umí oslovit smysly, proniká
pod kůži, ačkoliv se tomu člověk snaží bránit. Pokud jde o texty, tak
mám ráda takové, které umí zpěvák zazpívat, aniž by při tom ulítl do
falza. Ale tam to dnes skřípe tolika zpěvačkám, že mi to připadá jako
módní trend. Také by text neměl být hloupý a vulgární. Nerozumím
příliš Janáčkovi a Martinů a také džezu a soulu. Za to černošské
rytrmy při pobytu v Africe mi přišly úplně kouzelné. Prostě to k tomu
kontinentu patří a já měla pocit ještě na Ruzyni, že je stále
slyším.
Co od hudby čekám? Že mne něčím osloví, pomůže mi, když mám splín.
Rozhýbe mne, když se potřebuju pohnout z místa. Prostě od hudby čekám,
že mi dá ze sebe něco pozitivního – duši autora, jeho náladu,
myšlenku. Pokud tohle bude předávat Vaše tvorba, potom ve mně máte
vděčného posluchače.
0 Nominace Nahlásit |
u mě je na prvním místě kytara miluji španělské rytmy od kytaristy
Paco de Lucii a veškeré světové kytarové velikány poslouchám již od
mládí, mám nahrávky od Jany Bouškové jak hraje překrásně na harfu a moc
se mi líbí varhanní hudba v kostele..
nejraději mám kytaristu Steve Howeho ze skupiny Yes poslouchám ho od
dětství a hraje tak precizně na několikastrunné nástroje nejen kytary
vážně ho moc obdivuji, Prince je tak výborný ani to jsem netušila..
z poslechu hudby mám někdy husí kůži a někdy úplně zjihnu, lehnu si a
poslouchám no to musí člověk úplně vypnout, aby vnímal jen ty tóny a
zpěv, když je léto svítí slunce, otevřu si dveře na zahradu to je teprve
nádhera..
poslouchám různou hudbu ze všech koutů země, ale když přijde kamarádka
na návštěvu tak si dáme skleničku a zatancujeme si nejlíp na KLF, Snap,
Technotronic to je pochopitelné, protože taneční muzika to je moje a tu
miluju taky a všechnu starou co se hrála a moderní co se hraje teď..
0 Nominace Nahlásit |
Záleží na tom, v jakém rozpoložení se zrovna nacházím. Většinou
ale od hudby očekávám zlepšení nálady, příjemný podkres a samozřejmě
pro mne je důležitou součástí tance. Skoro denně tancuji, takže bez hudby
být nemohu.
Swing, to mě baví! Miluji Franka Sinatru, Nat King Colea, Jerryho Lee Lewise,
Raye Charlese a všechny další, kteří vaří jazz, foxtrot (quickstep),
jive, slowfox, charleston, twist, boogie-woogie, …
Ale i standard ve stylu walzu, blues nebo latinu (cha-cha, salza, samba,
rumba…)
Doma poslouchám hlavně jazz – instrumentální a francouzské chansony.
Hodně také vážnou muziku – Mozart, Vivaldi, Čajkovský. Někdy Barryho
Whitea, Judy Garland, Barbru Streisand i hudbu z muzikálů – ale
klasických (West Side story, Hair, My fair Lady), ne těch českých.
Občas si dám i „komercí – Pet shop boys, ti jsou skvělí. Českou
muziku neposlouchám – kromě Petra Muka a Václava Neckáře.
Jsem hodně vnímavý člověk a hudba mě dovede nabudit, ale i je mi tak
nepříjemná – hlavně rock a heavy metal – z toho řevu, kvílení
"kvákadel“ a elektrických kytar je mi docela zle. Stejně jako z techna.
Nemusím.
Nemám ráda české muzikály (líbila se mi jen Johanka s Petrem), protože
mi jdou na nervy ty šíleně stejné hlasy rychlokvašek z různých
„star“. Všichni fakticky zpívají úplně stejně, není mezi nimi
žádná výrazná osobnost, jsou to takoví dělníci bez chutě a bez
zápachu – podobná barva hlasu, stejná intonace – když jeden nahradí
druhého, nikdo si toho ani nevšimne. Nevím podle kterého mustru se to
určuje, ale pro mne je to nuda největší.
3Kdo udělil odpovědi palec? quentos, briketka10, anonym
před 4640 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek