Hráli jste si jako děti rádi se sirkama?

Jako hodně malinká jsem je strčila do elektrické zásuvky. Dodnes si pamatuju, že na mě tam odtud sáhlo něco jako rejžák.

Hrál si, a nejen se sirkami. 😁
Ano, stalo se mi několikrát v průběhu života, kdy jsem málem způsobil požár, i když sirky v něm hráli malou roli.
Potřeboval jsem v kamnech roztopit a tak jsem do kamen stříkal benzín z plastové lahvičky od Okeny do malého plamene. No, a protože to byl malý proud benzínu, stiskl jsem lahvičku víc, zátka vystřelila a proud benzínu přímo do plamene. Baflo to na to tata, dýmu v kuchyni jak z dýmovnice, hořící benzín se roztekl po kamnech i podlaze (linoleum) , ale já duchapřítomně oheň uhasil starou tankistickou zimní bundou.

Jako malí kluci jsme si opékali buřty poblíž malé travnaté planiny. Přeskočila jiskra a tráva začala hořet. Uhasit se nám ji nepodařilo a tak jsme běželi pro příslušníka SNB,který zavolal hasiče. Vše z povzdalí sledovaly sousedky, které to vše oznámily naším rodičům. Týden jsem si nemohl sednout na zadek jak jsem dostal od otce řemenem.

Ano, celý život si hraji se sirkama a s podobnými věcmi. Už před několika léty jsem sirky opustil a používám na rozdělání ohně pazourek a ocílku, nebo ho rozdělávám pomocí tření dřev.

Keplere… ty seš ale troškař… jednu sirku… Když fajrák, tak pořádnej! Dodnes mám několik památek na těle…

Ametyst… mě teda strkat někdo sirky do nosu, taky ho asi kousnul… 😁 Hezký přirovnání…

Ano, robili sme si z nich rôzne obrazce. Zapaľovali ohníčky i táboráky.
Ale vy chcete asi niečo iného, ako sme zapaľovali požiare, hulili cigarety a podobne. Haha, čo vás nemá… vďaka Jastrabovi a jeho príbehom sme si užili dosť a tieto vylomeniny sme nepotrebovali robiť. Vy neviete, kto to je Jastrab? To bola skautská prezývka Jaroslava Foglara.