Fungují ještě dnes některé radiostanice v ČR i v pásmu AM a jaký je odborný rozdíl mezi AM a FM?

Ano, např český IMPULS.
Český Impuls vysílá na středních vlnách, AM 981 kHz, z vysílačů Líbeznice ve středních Čechách a Domamil na jižní Moravě. Signál pokrývá především střední a severní Čechy, jižní Moravu a Vysočinu, ale doletí i do části východních, západních a jižních Čech.

Ve večerních hodinách se proměňují příjmové podmínky, a tak náš signál naladili i posluchači ve Skandinávii, na Slovensku, ve Švýcarsku, Německu či Rumunsku. Střední vlny mají jak starší, tak novější přijímače, včetně většiny autorádií. Pásmo středních vln bývá označeno písmeny SV, CB, AM nebo MW.

Příjem Českého Impulsu na středních vlnách si lze zlepšit. Je možné, že vám poslech ruší některé elektrospotřebiče, např. zapnutý televizor, počítač, zářivky nebo nabíječka na telefon. Často pomůže pootočit rozhlasovým přijímačem nebo si rádio přenést do jiné části místnosti. Správné místo jistě brzy najdete.

http://www.ovi­radio.cz/stred­ni-vlny-praha/

http://www.ces­kyimpuls.cz/jak-naladit-cesky-impuls/

Zdroj: http://www.ces­kyimpuls.cz/jak-naladit-cesky-impuls/

Tak jak odpověděl Tforro, stále se vysílá. Odborný rozdíl: Jedním základním kamenem je elektrický signál odpovídající zvuku. To je společné pro oba systémy. Druhým základním kamenem je nosná frekvence (to může být třeba těch 981kHZ pro stření vlny, nebo 96.6MHz pro FM/VKV). Rozdíl je v tom co se děje při modulaci nosné frekvence.

Při AM se mění amplituda (síla) signálu té nosné frekvence. Tj. vysílá se stále signál o frekvenci 981kHz, ale chvilku má amplitudu třeba jen 30V, a chvilku třeba 100V. Nejjednodušší přijímač může fungovat tak, že na anténu je napojen jednoduchý laděný rezonanční obvod a z něj se odebírá signál pro zasilovač pro reproduktor. Úplně nejjednodušším přijímačem pro dlouhé vlny je krystalka. Anténa (drát, tyč apod.) slouží zároveň jako indukčnos laděného obvodu, krystal z některých materiálu (galenit) jako kondenzátor a kovová elektroda na něm tvoří detekční diodu. Tohle po zapojení bez jakékoli baterie dokázalo rozezvučet slucátko.

Při FM se podle zvukového signálu mění vysílaná frekvence. Amplituda signálu je stále stejná, ale frekvence může být třeba chvilku 96,585MHz a chvilku 96,615 MHz. Pro přjímač je nutný detektor, který je i v nejjednodušší variantě podstatně složitější než ta krysalka.

Rozdíly ve vlastnostech:
AM má lepší podmínky šíření, signál se šíří poměrně dobře podél povrchu země („i za roh“) zvláště u dlouhých vln.
Příjem AM se s klesající sílou signálu postupně pomalu horší
AM vyžaduje vyšší vysílací výkony aby „přehlušil“ různá atmosférická rušení, či třeba rušení od strojů v okolí.
AM má podstatně užší zabrané frekvenční pásmo. Při FM, pokud by se použila na frekvenci pro dlouhé vlny, by jedna stanice zabrala prakticky celý vysílací rozsah.
FM se slábnoucím signálem dlouho není na zvuku nic znát a pak se signál poměrně náhle ztratí. Je jistá oblast kde je příjem „na hraně“ ale oproti AM je poměrně malá.

Ad odborný rozdíl: AM je amplitudová modulace, FM je frekvenční modulace. Tím je řečeno vše. To znamená, že nosná vlna (tj. ta frekvence, která se uvádí, jakože na ni stanici naladíš) je jistým způsobem měněna a ta změna je nositelem zvuku. Zvuk je vlnění s fekvencí mezi 20 Hz a 20 KHz. Nosná vlna má řádově vyšší frekvenci. Aby mohla nést zvuk, je třeba ten zvuk na tu nosnou vlnu nějak „promítnout,“ tzn. ji modulovat. U amplitudové modulace se to provádí změnou amplitudy, to jest mění se velikost výchylky nosné vlny a rychlost té změny je právě frekvence toho zvuku. U frekvenční modulace se mírně mění frekvence té nosné vlny a proto je třeba mít v jistém rozsahu plus mínus od té nosné frekvence volné frekvenční pásmo, aby se stanice frekvenčně blízko sebe neovlivňovaly. Napsané to vypadá složitě, lépe by to vysvětlil graf, který sem nelze vložit. Jistě najdeš na internetu spoustu článků o teorii rozhlasového vysílání, tamtéž najdeš ty grafy, o kterých jsem teďka psal.

Určitý přehled o vysílačích na našem území a jejich frekvencích lze získat na http://www.roz­hlas.cz/vysila­ce/portal/
Co se týká zmíněných modulací, záleží na tom, který parametr vysokofrekvenčního nosného signálu je ovlivňován nízkofrekvenčním (modulačním) signálem. Ovlivňujeme-li jím velikost (amplitudu) nosného signálu, jedná se o amplitudovou modulaci (AM), je-li jím ovlivňován kmitočet nosného signálu, jedná se o frekvenční modulaci (FM). Její výhodou oproti AM je necitlivost vůči atmosférickým poruchám a průmyslovému rušení, dále umožňuje přenos informací při menším zkreslení a ve větším frekvenčním rozsahu. Vyžaduje ale podstatně širší frekvenční pásmo a proto ji používáme v rozsahu velmi krátkých vln. Nevýhodou je víceméně přímočaré šíření signálu a tudíž obtížnější pokrytí většího členitějšího území. Pásmo středních a dlouhých vln se využívá pro vysílání amplitudově modulovaných signálů. Přenos informací pomocí AM nedosahuje kvality přenosu pomocí FM, ale šířící se emg. vlnění sleduje více zakřivení povrchu zemského a obchází překážky tím lépe, čím je jeho vlnová délka ve srovnání s rozměry překážky větší. Je toho ještě mnoho, co by k tomu bylo třeba říct, ale to by bylo už na podstatně delší odborný článek s matematickými vztahy, které laik tak nerad vidí.

Ano dechovka AM 792 kHz
AM 1260 kHz
Country radio AM 1062 khz český impuls AM 981 kHz dřív šlo chytit český rozhlas na středních vlnách i dlouhých dokud je nevyply

Zdroj: Ne