Fakt je to s nášlapnou minou tak horké?

Jo, všechno JE jinak. Jednak takové nášlapné srandičky (jaké popisuješ) se dělají jen ve filmech – pro účely dramatična. Skutečnost je taková, že šlápneš a BEZ DALŠÍHO letíš pá! (pochopitelně – mina je určena k ničení/zabíjení, ne k tomu, aby se po její aktivaci z toho dalo „nějak vyklouznout“)

Například velice úspěšná (stejně tak nenáviděná) a často napodobovaná druhoválečná německá S-mina, které spojenci říkali „Bouncing Betty“ (mezi pěšáky též „debollocker“ [odkulovač]) se hezky válela v zemi, ze které vyčuhovaly její 3 iniciační trny, o které stačilo jen škrtnout nohavicí (stačilo o jeden)…

To vedlo k vystřelení miny ze země (po cca 4s – všimni si, že po iniciaci už NEŠLO výbuchu zabránit, prodleva bylo proto, aby ti, co jdou za iniciátorem výbuchu měli šanci se k mině víc přiblížit – tedy maximalizace účinku!), jež pak následně cca ve výšce pasu explodovala a rozmetala ve svém okolí množství střepin a kovových kuliček cca 350ks – konstrukce miny se neustále měnila. Smrtící účinek střepin do 20m, těžké újmy přes 100m rozptyl. (pořád „tam už nejsi“ ;) :D :D)

Jinak odstranění zjištěné/objevné miny bylo velice jednduchoučké, ale jak říkám – musela se najít PŘED inicializací, jakmile se spustila (a tys to zjistil a ihned ti došlo vocogo a co musíš udělat), tak i kdybys byl Usain Bolt ti zpravidla ty 4s neposkytly dost času, abys zdrhul a plácl s sebou v bezpečné vzdálenosti (nejlépe za něčím).

Dnešní protipěchotní miny jsou maličké, obykle vybuchují okamžitě po kontaktu, obvykle jsou nesmrtící, jen ti povětšinou utrhnou/roztrhají na kaši chodidlo, popřípadě nohu až ke kolenu. To je velice výhodné (malá mina = levná mina, můžeš jich rozhodit víc), protože z vojenského hlediska jsi po zásahu nepoužitelný, naopak se o postiženého musí starat, živit, ošetřovat, přičemž i na „domácí frontě“ (v týlu, ve výrobě atd.) je zachráněná, nyní invalidní obět značně omezena ve využití. Prostě se nepříteli „hodí na krk“ mrzák, ať se o něj musí starat.

Takže úvahy, že jako kočka s sebou mrštně švihnu stranou – kam se hrabe Vinnetou – jsou spíš jen plané. To máš stejné, jako když se díváš ve filmu, kterak zaměřují polohu mobilního telefonu a potřebují na to x desítek sekund! :)

Samozřejmě úplný nesmysl, kdysi to u mechanických telefonních ústředen platilo (u digitálních už NE!) a u mobilů je rychlost zjištění polohy v podstatě závislá na rychlosti operátora – jak rychle umí „stisknout klávesu“ a přečíst na mapě údaj. :)

Neporovnávajte realitu s filmovým spracovaním, pretože už nikdy žiadnemu filmu neuveríte.
Filmové šliapnutie na nášlapnú mínu musí pre diváka vyznieť desivo v kontraste s reakciou kladného hrdinu, ktorý hneď vie, ako sa ma zachovať chlap, hrdina. U záporáka rovnaká siuácia je v jeho totálnom zmátku, strachu zo smrti (svojej) a neschopnosti akokoľvek uvažovať.
V skutočnosti jednoducho nemáte na myslenie čas, buď sa po…, alebo absolútne zmeraviete ako socha, svaly neposlúchajú, mozog prestáva pracovať a snažíte sa ani dychom nedať míne zámienku k samoodpáleniu, alebo hľadáte možnosť záchrany nie s mužným pohľadom, ale hľadajúc pomoc sa zúfalo chytáte každej možnosti. ale väčšinou na to už nemáte čas.

Nemusí to byť len nášlapná mína, kto preverí váš charakter, môže to byť napríklad malá nehoda, alebo nezhoda a poviete si, že tá mína by bola milosrdnejšia.

Upravil/a: led

No, podle filmových scénářů zabránit detonaci miny lze. Jenže málokdy osoba jde tak pomalu a plíživě a pomalu, aby při „cvak“ okamžitě ztuhnul. Většinou setrvačností pokračuje a je to. I kdyby vyvinul akceleraci jako Boldt, moc mu to nepomůže. Některé moderní protipěchotní miny jsou typu „skákající Betty“, takže nejdřív si hupsnou metr vysoko a pak teprve bum a střepiny nebo broky lítají všemi směry. Chudák nepřijde jen o nohu, ale přeřízne ho to ve výši pasu, i když je už pár metrů daleko a taky to přeřízne půlku čety v okolí. Nenám rád miny, jsou to kur.. zákeřné.

3. je správně… Zasjeď si do Yugošky, nebo Afghanistánu, nebo tam někam… a jistě najdeš příležitost si své filmové teorie vyzkoušet.