Dobrý den,
existuje psychická porucha, která spočívá v tom, že vidíte nějaké
lidi, co znáte, přitom je to někdo jiný ?
https://www.youtube.com/watch?v=2qRGSWmP79Q
Příklad1. Jdu do obchodu mezi regály 10 m ode mě stojí dva staří spolužáci ze kterými jsem nikdy nějak nevycházel…tak začnu panikařit… a potom, když se přiblížím blíž, tak zjístím, že je to úplně někdo jiný …
Příklad2. Jedu v autobuse v části města, kde bydlí moje bývalá holka ze kterou bych se nechtěl bavit … vidím, nějakou osobu mezi 30 lidmi v autobuse, která se té holce podobá, ale protože je to celkem daleko tak jí nemůžu úplně rozpoznat… potom se přiblíží ke dveřím na výstup… a zjistím, že je to někdo jiný…
Příklad3. Jdu po ulici a naproti jde nějaká osoba, myslím, že je to
soused, a protože mám slabé dioptrie, tak na 20 metrů vidím rozmazaně…
přesto myslím na 99% že je to on! .. skoro ho pozdravím… ale až je
blízko zjistím, že to není on.
(a kdybych ho pozdravil, tak by to bylo trapné, že by si myslel, že je to
nějaký blázen, co zdraví neznámé lidi)
a tak…
Je to hodně stresující.
Čistá paranoia to není, protože to je to, že vás někdo sleduje.
Buď nějaký jiný druh „paranoi“ ? Nebo to má úplně jiný název ?
Setkali jste se s tím někdy ?
Díky za odpovědi
Zajímavá 0 před 3050 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Neřekl bych, že jde o poruchu. Prostě existují osoby, se kterými by ses nechtěl konfrontovat a neschopnost včas rozpoznat zvyšuje tvou paniku. Já vidím dobře, tak se včas odklidím na jiný chodník a toho, s kterým se rád pozdravím tak rád potkám. Zkus lepší dioptrie.
0
před 3050 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Podle mě je to Déjá vu (ale to je jenom můj tip) nejde o psychologickou nemoc ale jenom psychologický jev kdy má ten člověk z ničeho nic intenzivní pocit že toho člověka nebo ty lidi už dříve někde viděl nebo tu situaci zažil může se také jednat i o Jamais vu nebo také presque vu ale spíše je pravděpodobnější to déjá vu
další info.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Presque_vu´
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A9j%C3%A0_vu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jamais_vu
Upravil/a: jirka F
0
před 3050 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Kepler: Jde o to, že já s těch osob ani třeba zas tak nemám strach a klidně se s něma pobavím( i když docela nerad třeba u někoho i rád), ale prostě vždycky někoho zpozoruju a po chvilce zjistím, že to není on… Tady nejde o dioptrie… já se třeba někdy na to místo ani schválně nedivám ,aby mě ta osoba nepoznala…
No tak tam asi hraje roli ta nejistota, jestli se máš s tou osobou vůbec bavit a o čem vlastně? Mně se taky několikrát stalo, že byl někdo hodně podobný a spletl jsem se. Tak jsem řekl jenom „ahoj!“ a podle (ne)reakce jsem poznal, že jsem se zmýlil. Já fakt nejsem psycholog a netuším, co tě k takovému jednání vede. Možná máš pocit jakési viny, něčeho se bojíš, nebo máš slabé sebevědomí. Fakt nevím. Zkus to někdy prolomit a bude ti líp.
Drap | 1715 | |
marci1 | 1092 | |
annas | 763 | |
quentos | 744 | |
ivzez | 715 | |
zjentek | 714 | |
iceT | 688 | |
led | 618 | |
Kepler | 540 | |
hanulka11 | 535 |
Těhotenství |
Děti a rodičovství |
Partnerství, manželství |
Přátelé |
Ostatní rodina a vztahy |