Glondajka

Existuje planeta, která neobíhá kolem žádné hvězdy ?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 2 před 3746 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 2 příspěvky, nejnovější před 3739 dny

Nejlepší odpověď

arygnoc

také platéty existujú.
dokonca i boli objavené (napr. CFBDSIR2149–0403) a pracovne boli nazvané >bludné planéty<.

jeden z mála českých článkov je na http://vtm.e15.cz/kde-se-vzala-tu-se-vzala-dalsi-bludna-planeta

:-Q
Doplňuji:
aby sme v tom mali jasno, čo je planéta a čo nie je planéta:

Planéta alebo obežnica v slnečnej sústave je (podľa definície IAU) také teleso, ktoré obieha okolo hviezdy, má dostatočnú hmotnosť, aby ju gravitačné sily sformovali do približne guľového tvaru (tj nachádza sa v hydrostatickej rovnováhe) a je dominantné v zóne svojej obežnej dráhy . Táto definícia sa zatiaľ nevzťahuje na objekty mimo slnečnú sústavu, kde pod pojmom planéta rozumieme objekty značného objemu, ktorých hmotnosť je menšia než 80 MJ (hmotností Jupitera), ktoré obiehajú na obežnej dráhe okolo hviezdy a ktoré neprodukujú žiadnu alebo veľmi málo energie prostredníctvom termonukleárnych reakcií.

Medzihviezdne planéty sú samotári v medzihviezdnom priestore, ktorí nie sú gravitačne spojení so žiadnou hviezdnou sústavou.

dovolím si upozorniž najmä na časť >>a ktoré neprodukujú žiadnu alebo veľmi málo energie prostredníctvom termonukleárnych reakcií <<.

:-Q

Upravil/a: arygnoc

7 před 3746 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

Drap

Potom by to nebyla planeta.

3 před 3746 dny

0 Nominace Nahlásit

MK44

Že taková planeta, která se pohybuje mimo nějakou soustavu jako je ta sluneční, existuje, se nedá vyloučit. Ze své původní dráhy kolem hvězdy mohla být vyhozena gravitační silou jiné planety, ke které se dostala příliš blízko. Popřípadě při nějaké kolizi dvou planetárních systémů dvou hvězd ap.

Ale, pokud vím, žádná nebyla objevena. Taky by ji šlo těžko objevit. O existenci extrasolárních planet víme – nebo přesněji – ji předpokládáme na základě pozorování hvězd, kdy pravidelné změny ve svítivosti hvězdy nebo změny v poloze hvězdy naznačují, že by dané změny mohly být způsobeny obíhající planetou nebo planetami. Planeta, která neobíhá kolem hvězdy a putuje samostatně vesmírem takové změny nemá na čem vyvolat. Navíc ani neodráží žádné světlo z hvězdy, když u žádné hvězdy není. Takže by ji ani teoreticky nešlo spatřit dalekohledem, pokud bychom takový měly, kterým by ji bylo možné uvidět, kdyby kroužila kolem hvězdy a byla jí osvětlena.

Doplňuji:
Pozn. k Arygnocovu příspěvku: Zajímavý odkaz. Ale v případě těles v něm zmíněných asi nejde o planety, tedy tělesa, která vznikla jako planety nebo taková jaká si obecně pod tím slovem představujeme. Konec konců (viz ten odkaz) ani pro ně ještě nemáme označení. Je-li hnědý trpaslík nepovedená hvězda, která nemá dost hmoty na to, aby se v ní zažehla jaderná reakce, pak tato tělesa jsou něco jako „nepovedený hnědý trpaslík“ 🙂.

Upravil/a: MK44

3 před 3746 dny

0 Nominace Nahlásit

mojmírovec

Existuje.Přečti si tohle a uvidíš.-http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CCEQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.novinky.cz%2Fveda-skoly%2F316151-astronomove-objevili-planetu-ktera-neobiha-kolem-zadne-hvezdy.html&ei=aejfU8PrIMqJ4gSU-YCAAg&usg=AFQjCNF90iB6F-PkiFsZ3MS7wc8ojWNCGQ

0 před 3746 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

MK44

Pro Arygnoca: To co popisujete v doplnění sedí spíše právě na toho hnědého trpaslíka (< 80 MJ, a „neprodukujú žiadnu alebo veľmi málo energie prostredníctvom termonukleárnych reakcií“). Bludné planety by měly být menší než desetinásobek až patnáctinásobek hmotnosti Jupitera, s teplotou 1000°K nebo méně. Ale údaje na internetu uvádějí u bludných planet i více než 1000°K. Jsou-li správné, pak z toho plyne poučení, že vesmír na naše kategorie zvysoka kašle. 🙂

před 3745 dny Odpovědět Nahlásit

arygnoc

takže čo je to hnedý trpaslík?

podhviezdny objekt o hmotnosti 0,03 – 0,075 hmotnosti Slnka (10 – 80 hmotností Jupitera), ktorý pri vzniku gravitačným zmrštením nedosahuje v centru teploty nutnej k zapáleniu termonukleárnej reakcie (8 miliónov °K).
V jadre hnedého trpaslíka prebieha iba syntéza deutéria.
Žiari tmavo červene (teplota 1.000 – 2.500 °K) a má svietivosť miliónkrát menšiu ako Slnko. [všimite si moje upozornenie u definície planéty v doplnení odpovede ==>dovolím si upozorniž najmä na časť >>a ktoré neprodukujú žiadnu alebo veľmi málo energie prostredníctvom termonukleárnych reakcií <<.<==]
S hmotnosťou 10 – 80 hmotností Jupitera predstavuje medzistupeň medzi hviezdou a planétou.
Pre jeho nízku hmotnosť nie je možné, aby sa v jeho vnútri rozbehla jaderná fúzia podobne, ako prebieha v jadrách hviezd.
Po ukončení jadrových reakcií hnedý trpaslík postupne chladne a jeho žiarivý výkon sa znižuje, jeho objem sa však na rozdiel od objemu starnúcej hviezdy nemení. Postupne sa premení na takmer nežiariaceho čierneho trpaslíka
Prvý hnedý trpaslík bol objavený 27. 10. 1994 (Gliese 229b).

Hnedé trpaslíky ďalej delíme na:
Trieda L – s teplotou 1.200 – 2.000 °C, detekované mraky prachu a aerosolov v atmosfére,
trieda T – s teplotou nižšou ako 1.200 °C, s obsahom metánu v atmosfére.
trieda Y – s teplotou hlboko pod 1.200 °C s obsahom čpavku v atmosfére.

Najbližšá hnedý trpaslík sa nachádza 6 LY od Zeme – gravitačne viazaný pár hnedých trpaslíkov Luhman AB (WISE J104915.57–531906.1, objavený v roku 2013).

:-Q

před 3739 dny Odpovědět Nahlásit

Nový příspěvek

Zajímavé otázky v kategorii Aktuality a zábava