Existuje jméno pro tuto „nemoc“?

Obsedantně-kompulzivní porucha (lat. sedo sedět, doslova posedlost; lat. compello, compulsum pohánět), zkratkou OCD (z angl. obsessive-compulsive disorder) je neurotická duševní porucha, při které člověka trápí opakované myšlenky (nazývané „obsese“) nebo cítí potřebu opakovaně provádět určité rituály (nazývané „kompulze“) v míře, která vyvolává strach nebo zhoršuje obecné fungování člověka. Obsese jsou nechtěné, vtíravé, opakující se a neodbytné myšlenky, které se znovu a znovu vnucují do mysli člověka. Naproti tomu kompulze znamenají nutkavé, opakující se jednání či chování člověka. Mezi běžné kompulze patří mytí rukou, počítání věcí nebo kontrolování toho zda jsou zamčené dveře.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Obsedantn%C4%9B-kompulzivn%C3%AD_po­rucha

Teoreticky obsesivně kompulzivní porucha, ale muže to být jen nějaký črt té nemoci, ze stresu.

Tak například mně do života hluboce zasáhl někdo, kdo mně furt lezl do mých osobních věcí a prostoru už v době, kdy jsem se formoval. A tyhle věci, který popisuješ, jsem musel fůrt jak psychopat řešit, furt. V jednom kuse kontrolovat, sledovat, hlídat, jestli mně zase někde něco nepřekopala, no úplný psycho, záhy jsem začal trpět nějakým stihomamem či co- prostě jsem byl v přepětí, už i když nebyla přítomna. Třeba se mně pak začalo astávat, že slyším zvuk kliky, i když za mi mikdo netahal a to ve mě tak škublo, že jsem se musel chytit levačkou za hrudník, no málem infarkt. Později ať jsem byl kdekoli, tak mě přepadaly právě ty obsese, že dotyčná je v mým soukromí a ve všem mně zase šmátrá. A to když jsem ji třeba jen cítil (JEN CÍTIL, neviděl) a představil si, jak se začne chovat a reagovat, tak jsem zcepeněl jak zvíře v ohrožení a věděl jsem, že v důsledku chabých, nedotažených zákonů NEBUDU MOCI ani zaútočit, takže když se potom fakt objevila, zákonitě se taky v mý cimře ve drywallu objevil další dolík. A z toho byly zase ty kompulze, jak jsem pořád počítal ty ďolíky vybouchaný čelem v sádrokartonu. Pak, když mně dotyčná osoba KONEČNĚ NAVŽDY VYSMAHLA ze života, tak už lecos tolik nekontroluji, i když následky a třes při určitý ženský intonaci zůstal napořád, no ale autista jsem tak jako tak stejně zůstal, v tom už mně nikdo nepomůže… tvl já mám nervy… heh… mám je i teď momentálně a že už je to doba co vysmahla! Jdu něco rozbít… Prostě může to být také autismus, opatruj se, zjentek.