Existovala závist už v pravěku, když na tom byli všichni cca stejně? Když někdo ulovil mamuta, tak mu ostatní záviděli?

To se musíš zeptat toho, Kdo to pamatuje 😃.

Domnívám se, že ano.
Nevím, jak v matriarchátu 😉
Oni na tom pravděpodobně nikdy nebyli všichni“ cca stejně“.
V kmeni byl vždy zdatnější lovec, někdo, kdo měl více kožešin, pazourků, Zlata, korálků nebo potravy, úrody obilí aj.
Ten mamut yl asi pro celý kmen. Ti „lepší“, váženější, průbojnější mohli mít vybranější maso 😉
Je možné, že se našel nějaký nespokojenec (cítící křivdu a nespravedlnost) a s tím mohla být přítomná i závist.

Je třeba si uvědomit, že jsou 2 druhy závisti (J. Werich).
Přející a nepřející.
Ta „přející“ motivuje lidi k výkonu, dosažení vyššího cíle. Splnit svá přání/touhy (mít totéž, přiblížit se).

Závist, či nepřejícnost je v našich končinách dost rozšířena a byla asi i předtím. Lidem, kteří závidí, není co závidět ( 🙂 ). Velmi to škodí jejich zdraví. Svého času jsem četl porovnání emigranta, který se vrátil do ČR. Chtěl si i tady založit živnost. V USA, kde předtím žil, když při zakládání živnosti přišel na příslušný úřad, mu po přednesení přání bylo řečeno – no výborně, jsme rádi a dali mu příslušné pokyny a za mírný poplatek za pár dní už podnikal. Žádná závit, ale přející atmosféra a ochota pomoct.
Naproti tomu v ČR zažíval takové peripetie, že si 3× řekl, že se na to už vykašle. Nakonec si ale přece jen živnost založil.

Závist, do značné míry, souvisí s pojmem vlastnictví, proto prakticky není u Křováků (tedy nebyla, dokud žili tradičním způsobem), protože oni neví, co to je „vlastnit“.

Ale jinak můžeš závidět i ženskou, fakany, lepší kůži, lepší místo u ohně. Závidět je vždy co, otázka je, jestli na to měli čas a prostor, přece jenom „steak z mamuta“ nekupovali ve Walmartu, víš co! 😅