EUTONAZIE jaky je vas nazor

Ve vyjímečných případech jsem pro. Sama bych ji žádala, kdybych byla nevyléčitelně nemocná a měla bolesti a jen přežívala na lůžku díky přístrojům.

Já jsem tedy jednoznačně pro. Už tu ta otázka jednou padla a znovu říkám – jak je asi takový umírající v bolestech „nadšen“ ze svého „práva na život“? Vždyť to, co „žije“, už se mnohdy životem ani nazvat nedá. O jednom takovém případě jsem četl nedávno v Timesech, kdy matka asistovala smrti své dcery, když už se nemohla dívat, jak trpí, a oni okamžitě hroznej morální humbuk. Proč? Jako matka pro ni naopak udělala to nejlepší, co mohla, a pro ni jako pro mattku to naopak muselo být nesmírně těžké.
Doplňuji:
*pardon, bylo to v deníku The Sun

Upravil/a: quentos

Názor na eutanazii? Ano i ne. Já bych to udělal asi takto: Pokud by si ten člověk přál (nikoli někdo za něj), nebyl by resuscitován. To by se mohl rozhodnout už za plného života. Záznam by byl třeba v kartě, popřípadě by si mohl jistou značku nebo něco nechat u sebe nebo vytetovat na sobě.
Jinak si myslím, že by to šlo zneužít, ale jinak nejsem proti.

Já s eutanázií v podstatě souhlasím. Když se teda jedná o případ nějakého nemocného nebo postiženého člověka. Když někdo ví, že bude dalších dvacet let ležet na posteli a trpět, nebude se moct pořádně ani pohnout a ještě k tomu všemu bude mít trvalé bolesti, tak proč ho nutně držet při životě, když si to nepřeje?

Určitě ano, mělo by se to stát běžné. Pokud život dospěje tam, kde už se nedá z ničeho radovat, nedá se nic dělat, dostane člověk depresi, trpí bolestí. Proč by měl zbytečně trpět? Proč bychom měli za každou cenu náš život prodlužovat pomocí techniky a léků, když už pak jen trpíme? A těch peněz, které by se daly místo nákladů na náš delší „život“ ušetřit, daly by se určitě kloudněji využít.

PS: Moje mamka dělá terenní sociální pracovnici – chodí po bytech pomáhat lidem. Plno z nich je upoutaných na lůžko, celé dny doma ležívají sami. Setkala se s několika případy zneužívání inv. důchodů, kdy opatrovník nechtěl dovolit základní věci, jako je výměna nové pleny!!! Odporné a opravdu nechápu, kam směřujeme. Chápu, že příbuzným taková starost musí kazit život, proč by ale měl mít pak člověk povinnost snášet takové utpení, když, nebýt všech těch bonusů současné doby, byl by už dávno mrtvý, a určitě s menším utrpením.

Dala by se zřejmě akceptovat,nebýt smutné skutečnosti,totiž, že cokoliv se dá zneužít,tak se zneužije.O prachy jde přece až v první řadě.
Velmi citlivé,myslím,že jen velmi málo lidí z přítomných ví,jak to chutná.Takže.......

Jelikož jsem měla těžce nemocnou maminku, která s námi žila až do konce. Koukala na televizi, i jako ležák se účastnila oslav i naší výchovy. Takže v tomto případě jsem proti. Byla pro nás velmi důležitá.
V případě ale že člověk je někde v LND kde ho parkrát za den přebalí a daj mu napít, ani ho celí týden neumyjou. Pak je to věc toho člověka, je to ale velmi smutné.

Zjednodušené a téměř až populistické je říci ANO…

Pokud se někdo danou problematikou zaobírá nejen z pohledu těžce trpících pacientů (zde je jednoznačný názor „ANO“), ale i z pohledu
určité kontroverze spojené s případným zneužitím, pak je dozajista nutné vidět i RIZIKA.

Spíš bych se zaměřil na to, aby se nahlas řeklo, že je nedostatečná paliativní péče, že hospiců je hrozně málo, že není zajištěno jejich financování a tak dále…

A někde jsem četl, že jedna z předběžných variant „souhlasu“ předpokládá existenci písemného prohlášení pacienta pro případ, že by se později nemohl vyjádřit:

„Bude povinnost respektovat ze strany zdravotnického zařízení písemné prohlášení svobodné vůle nemocného pro případ, kdy pacient nebude pro závažnost stavu schopen posoudit svou situaci, ani verbalizovat své přání.“

ANO… ale…
určitě nemá smysl udržovat za pomoci velice náročné léčby (neléčby) setrvalý stav, který úspěchu asi nikdy nedosáhne. Ale na druhou stranu je mi jasné, že někteří nemocní by se tak mohli rozhodovat spíše z důvodů „tak aby se mnou neměli práci“ a to taky asi není to pravé. Rozhodně by měla být nutnost několika odborných názorů, zda není jiné východisko a pak bych také zahrnula to, že na udržení stavu je třeba nesporných výdajů.

Tady už v podstatě není co dodat.Můžete být přesvědčeni o tom že eutanazii v žádným případě ne,ale v situaci,kdy uvidíte třeba svého blízkého nemohoucně a bolestech trpět názor změníte.

Jak mi dáte palec je mi jedno,jsme národ,který nedospěl k etice žití ,natož eutanázie Proboha!I umírání má mít svoji etiku??!!

Ja jsem take pro,tuhle otazku jsem polozila pred tydnem tak se tam jukni.

NE!NE!NE! A už jsem to tady jednou vysvětlovala.