Dopustí se člověk podvodu, když něco neudělá schválně a ještě si svým jednáním uškodí?

Trestné činy jsou trestné pouze v případě úmyslného zavinění, tedy až na tzv. nedbalostní tr.činy. Úmysl, dolus directus et dolus indirectus, Ti byl právě vysvětlen.

Jak se, tedy, můžeš dopustit podvodu, pokud nejednáš ani v nepřímém úmyslu?

Z morálního hlediska?

Nedodržuješ pravidla, přitom víš, že to je proto, že to neumíš: buďto jsi na to blbý, a člověk nemá dělat, na co je blbý, a nebo jsi líný, no a hůl lenost vyhání, neb se to osvědčilo.

Ale je to hra, a pokud nehrajete o prachy, tak ten, kdo s Tebou hraje, tak asi ví, že jsi na to lopata, a asi mu to nevadí, protože jinak by to s Tebou nehrál, ne?

Takže: není, je to Schlamperei, to ale není podvod.

Nedopusti – nenaplni skutkovou podstatu trestneho cinu podvodu dle ustanoveni § 209 TZ. a to konkretne nenaplnenim objektivni stranky tohoto cinu:

„sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou“

Takze vylozenim nespravne karty, navic pokud se nehraje o penize (a pokud o penize, dle ustanoveni musis zpusobit skodu NIKOLI NEPATRNOU, tedy 10 000 Kc a vice), se nedopustis trestneho cinu, byt i pokud bys to udelal schvalne. Dopustis se maximalne podvodu ve smyslu nejakych etickych mravu.

Upravil/a: rrihamirek1