Neznám. To jste vymyslel sám takovou formulaci? Já myslím, že taková “vyprázdněnost” není doménou pouze lidí uvnitř společenské smetánky. U ní je to, stejně jako u jiných zástupců různých komunit i ostatních tzv obyčejných lidí, jen zastávkou na životní cestě, kdy dosáhnou svého cíle a vybijí energie, nabaží se. Pak zjistí, že jim chybí to a tamto. Člověk potřebuje pořád něčeho dosahovat, k něčemu směřovat. K čemu? K tomu, co NEMÁM. Ano, lidi chtějí to, co nemají a když to dostanou, tak začíná celé kolečko nanovo. A furt nás něco sere, bez ohledu na aktuální stav. Pořád se zaměřuješ na to, co nemáš. Žiješ v představách. Buď žiješ v budoucnu a neustále sníš o pěkné budoucnosti, žiješ ji, anebo žiješ minulostí, po které se ti buď stýská, nebo tě sere. A neuvědomuješ si, že ti utíká mezi prsty přítomnost, soustřeďuješ se na to, co nemáš, místo toho abys věnoval pozornost tomu, co máš a radoval se z toho. Tož tak
Upravil/a: df
0 Nominace Nahlásit |
Možná tohle: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Otec_Goriot
zdroj: Wikipedie
0 Nominace Nahlásit |
Definuj pojem „životní vyprázdněnost“, to není psychologický, ba ani sociologický, odborný termín.
Definuj pojem „společenská smetánka“: jakkoli se to může, laicky a a prima vista, jevit jako něco naprosto jasného, opak je reálnou pravdou: míníš tím společenské postavení? To ale ne vždy korrelovalo s finanční situací, a už opravdu málo kdy korreluje s reálnou společenskou potřebou a důležitostí, kterou by, ta nebo ta, společenská třída měla mít.
Příkladem mohou být svatí parasiti, vysoké duchovenstvo: co do znalostí byli vzděláni, arciť z toho společnost neměla vůbec nic. Jejich životní styl opravu peněžní prostředky nepostrádal ani zdaleka, ale jejich skutečná společenská užitečnost nebyla rovna ani nule, byla mínus něco (je a bude mínus něco!), akorát parasitují na lidské slabosti.
Dalším příkladem může být bourgeoisie (zejména prvé poloviny) 19. století: často byla stejně bohatá, ne-li bohatší, než šlechta, jejich společenské postavení ale zdaleka společenského postavení šlechty nedosahovalo – pokud se nebavíme o republikách, kterých bylo v 19. století pomálu.
Ve společenských vědách nejsou konstanty, nemůžeš očekávat, že něco bude určeno exaktně, s konečnou platností a nesporně. Tak to prostě není a přistupovat k společenským jevům skrze kartesiánské myšlení, technokraticky, je nesmyslné, a pro mne, potom, ztráta času se k tomu věcně vyjadřovat.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4603 | |
led | 2997 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2238 | |
zjentek | 1643 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1296 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |