Dokážete se na špatné věci z Vaší minulosti podívat s odstupem času s úsměvem a nadhledem?

Ano, není to nic těžkého, nebo světoborného, stačí k tomu zdravé sebevědomí a uvědomit si, že lidi si k nám dovolí to, co jim dovolíme my sami.

S úsměvem asi jak na co: některé věci k úsměvu nejsou, a kdo se nad nimi usmívá, měl by se nad sebou zamyslet. S nadhledem určitě, protože je to dávno, už to bylo a naučíš se s tím žít. Nicméně, pominout některé věci nechci. Ne, že bych se na toho člověka zlobil, časem se dá skutečně odpustit téměř všecko, ovšem odpustit není pardon, a už vůbec to není „pozvánka“ k druhé šanci. Některé věci považuju za nepominutelné na věky. Prostě stala se skutečnost, z ní povstala skutečnost, a ta trvá.

Přirozeně, že ano. ;D

Ano, já beru s nadhledem celý život, i ten současný.

Ale, v celku ano. Ale jak na které.