Dokáže blesk udělat takovou tlakovou vlnu, že smete člověka?
Mně se to nějak nezdá. Měl jsem takové „štěstí“, že asi 4× blesk uhodil tak do 50 m ode mně. Jen jsem se málem pos…a zvonilo mi v uších. Ale jinak nic, ani náznak po nějaké tlakové vlně. Ale možná, že jsem to v tom leknutí nezaregistroval.
| Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? ivzez, marci1 před 1918 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nejlepší odpověď
Já jednou viděl jak uhodil blesk do stromu a nebylo to 50 m, ale aspoň 400 m asi i víc, a zdálo se mi, že jsem cítil (mírný) otřes/závan. A zvuk jako salva ze 100 děl až jsem myslel, že ohluchnu (nevěděl jsem že je to až tak hlasité).
Mně to divné nepříjde, síla přírody je děsivá, obzvlášť blesků,
vždyť to jsou jedny z nejnebezpečnější nejčastěstějších
přírodních úkazů.
Blesky jsou extrémně silné energie vyskytující se po celém vesmíru. A to
prý na Zemi, i když taky příjde na výboji máme na Zemi nejslabší blesky
(ve srovnání třeba se Saturnem, Jupiterem ajm).
A jednou, to jsem sice neviděl, kde udeřil, protože jsem byl ve vnitř a byly už asi 2 h ráno, ale uhodil blesk asi hodně blízko, ale tak silně, že se celý dům zatřásl (a né málo).
Upravil/a: Ambrosios
|
2Kdo udělil odpovědi palec? briketka10, Kepler
před 1918 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Kdysi v kině dávali dokument o blesku, jaké je tam napětí (kV) a proud tisíce Ampér, a trvá krátkou chvíli , takže může ionizovat vzduch a i na dálku je slyšet hrom. Může při vhodném terénu způsobit vlnu, která se bude šířit určitým směrem a silou. Když bouchne nějaká chemikálie, tak je taky tlaková vlna.
|
2Kdo udělil odpovědi palec? briketka10, Kepler
před 1918 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nejsem odborník, ale někde jsem četla, že tlaková vlna při blesku může shodit lidi do údolí, spustit sesuv kamenů nebo sněhových převisů. 🙂
"Na Slovensku v Západních Tatrách zemřel český turista, kterého tlaková vlna po zásahu bleskem smetla ze štítu Baníkov (2178 metrů). O jeho úmrtí ČTK informovala mluvčí leteckých záchranářů Zuzana Hopjaková. Muž zemřel na následky zranění, která utrpěl při několik set metrů dlouhém pádu.
Upravil/a: marci1
| 0 Nominace Nahlásit |
Seděl jsem se sklenkou pod pergolou, blesk uhodil do asi 70 m vzdáleného stromu. Hladina pití ve sklenici přede mnou se silně zachvěla. Zda šlo o tlakovou vlnu nebo otřes země nedovedu posoudit.
| 0 Nominace Nahlásit |
Samotný výboj blesku má teplotu 20 000 – 30 000 oC!! V kanále blesku se vytváří plazma. Mimochodem, teplota na povrchu Slunce je max. 5 000 oC !! Ohřátý vzduch se rozpíná a vytváří tlakovou vlnu, která předběhne normální tlak a vytvoří se rázová vlna!! Podobně jako u letadla, kdy letadlo předběhne stlačený vzduch. Chcete říci, že při takovýchto teplotách nic nevzniká. Z čeho tedy ten hrom vzniká? Projev rázové vlny závisí na okolí do kterého se šíří. V horách tedy určitě dochází k odrazu vlny od povrchu hory či skály. Jinak to bude ve volném prostoru.
Upravil/a: mosoj
| 0 Nominace Nahlásit |
Kelt: ano, při chemickém výbuchu se vyvine značné množství plynů a ty způsobí onu tlakovou vlnu. Ale u blesku nic nevybuchuje, maximálně se ohřeje okolní vzduch a následně to udělá rázovou zvukovou vlnu. Ale ne tlakovou vlnu. Ještě jsem neviděl blízký úder blesku, který by třeba jen vysklil okna. Spíš věřím výkladu Hlady.
Není ale (silný/hlasitý) zvuk taky rázová-tlaková vlna?
https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A1zov%C3%A1_vlna
Nebo nezáleží taky na síle blesku (může být různá) a místa, kde udeří? To se podle mě může přirovnat k výbuchu (kterýtpůsobí tlakovou vlnu). Ty dělá samozřejmě hrom a může zaznít až chvíli po blesku, cca pár vteřin.
[Já fyzik nejsem ani jí až tolik nerozumím, jen se ptám].
Já fyzik taky nejsem, i když něčemu málo rozumím. Jistě, silnější blesk udělá větší zvukovou prdu, ale myslím si tlaková vlna nemůže být taková, jako po výbuchu letecké pumy.
Tak ta tlaková vlna přímo z blesku je možná blbost, ale z toho zvuku (hromu) by to mělo být možné.
V tom článku na té wiki je hned v úvodu (totiž v 3. a 4. ostavci): „(…)Může docházet ke změně struktury, chemickým reakcím, změnám skupenství atp. Takové rázové vlny se označují jako silné rázové vlny. Při popisu rázových vln je v řadě případů výhodné se omezit na vlny, které takové jevy nezpůsobují. Takové vlny se označují jako slabé rázové vlny, i když i ony mohou mít amplitudu tlaku mnoha desítek tisíc kPa.”
Né, že bych byl z toho nějak moudrý, ale chápu to tak, že pokud při
takové rreakci dojde ke změně skupenství (což se při blesku stává), tak
nastává rázová vlna, pak už jen záleží ná síle (i když chemické)
reakce.
To, že je blesk chemická reakce přece neznamená, že nezpůsobí tlakvoou
vlnu ne? jako třeba ne takovou jako nějaká bomba, ale nějakou určitě.
Vždyť při blízkém úderu blesku se i zem zachvěje (což možná spíš
způsobuje ten hrom/zvuk, než náraz blesku).
Navíc: „Tlakové rázové vlny mohou vzniknout například výbuchem,
bleskem, nebo nadzvukovým průletem tělesa médiem. ”
Blesk (totiž hrom) je nadzvukový a co nadzvukové to vytváří rázové vlny,
ne? (Takže nejde o silný zvuk ale nadzvuk, který způsobí ten tlak).
Hrom není nadzvukový, šíří se rychlostí nějakých 1 km za 3 vteřiny, jako každý jiný zvuk. Rázová vlna je něco jiného. Zvuk se dá taky popsat jako šíření oblastí přetlaku a podtlaku o určité frekvenci. Jak to ale je exaktně, opravdu nevím. Vycházel jsem jen z vlastní zkušenosti a zážitků.
- Co to může být za přírodní úkaz? (3 odpovědi)
- Proč má na podzim strom, keř atd. každý jinou barvu listí? (3 odpovědi)
- Jste připraveni OKAMŽITĚ opustit své domovy a jít do bezpečí? (10 odpovědí)
- Kdo určuje "pocitovou teplotu"? (6 odpovědí)
- Už jste někdo zahlédli nějaké perseidy? Jupiter už byl krásně vidět a rýsuje se překrásná mléčná dráha! (4 odpovědi)
- Děsí vás klimatické změny, anebo je vnímáte prostě jako proces, vývojovou etapu? (16 odpovědí)