Avatar uživatele
zjentek

Dokázal by mně někdo vysvětlit, proč si coby lidstvo jen tak nezaletíme na Měsíc lodí i s posádkou?

Něco novýho tam třeba prozkoumat, poblbnout, pobýt… Přece 60–70's jsme si tam létali dá se říci „zcela běžně“. A uteklo padesát let vývoje civilizace 🤷‍♂️ (neodpustím si rýpnout že tečku na kovida jsme dokázali relativně snadlo a rychle).

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Disraeli před 789 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

Protože je úplně jiná ekonomická i politická situce. Tenkrát „vesmírné závody“ mezi SSSR a USA byly v zásadě jen „machrováním“. Ruský „kosmický program“ byl jen vedlejším produktem vojenského programu a víceméně nebýt akademika Koroljova, který ho prosadil a šťastné souhry s tím, že politbyro (nyní nové, již v čele s Chruščovem) rozpoznalo jeho potenciální propagandistickou hodnotu , tak bychom nejspíše po Měsící ani nechodili.

USA se svým nesporně vyšším ekonomickým potenciálem předpokládaly i díky tomu, že vyrobily A-bombu o 5 let dříve (Rusové až 1949 a to ještě s pomocí špionáže) svoji technologickou převahu, kterou mimo jiné dokazovalo např. i to, že SSSR „nemá jaderné ponorky“. SSN Nautilus byl uveden do provozu již v roce 1955 a když (myslím, že) v roce 1959 SSSR uvedl do provozu atomový ledoborec Lenin, tak ho považovali za testovací platformu námořního typu reaktoru. :)
Prostě o tom, že první kroky k vývoji a stavbě pozdější nukleární ponorky K 3 „Leninskyj Komsomol“ podnikl již Stalin v roce 1951 a která vstoupila do služby v roce 1958 neměli Amíci ani ponětí. Zkrátka „Amerika je nejnejnej“ bylo všeobecné a doblba vyřvávané heslo a to bylo hluboce zakořeněné v podvědomí celého nebolševického zbytku světa. :)

O to větší šok byl, když odstartoval Sputnik (první vesmírná družice, následně všechny ty Lajky, Bělky a Strelky, pak Luna 2 obletěla Měsíc a vyfotografovala do té doby jeho naprosto neznámou odvrácenou stranu a poté na něj i dopadla) a vrcholem všeho bylo, že jako první Zemi obletěl nadporučík letectva J.A. Gagarin, pak Leonov jako první vystoupil do kosmického prostoru… Prostě Amíci dostali na prdel od „zaostalých Rusů“ TOLIKRÁT po sobě, že bylo NEZBYTNÉ zbytku světa nějak demonstrovat, i oni „něco dokážou“. A tak přišel Kennedy s „plánem Měsíc“ (program Apollo, vstup prvního člověka na jiné vesmírné těleso) – ať to stojí co chce! :)

Rusové sice měli vlastní „měsíční program“, ale ten neměl šanci na úspěch. Jednoduše proto, že soudruzi v politbyru sice rádi vyřvávali o „sovětských úspěších“, ale nechtěli je platit – jednoduše prostě NEMĚLI takové finanční zdroje v systému s tak mizernou ekonomickou efektivitou. Armáda a její požadavky měla přednost.

Američané „závod o Měsíc“ tedy vyhráli, ale NEBYLA to taková „hladká brnkačka“, jak se dnes velmi často a LŽIVĚ prezentuje. Jejich vlastní raketové nosiče bouchaly s četností čínského ohňostroje a do té doby největší „vesmírná katastrofa“ (smrt rovnou 3 astronautů na Apollu 1) padla také na triko „závodu“ a americké neschopnosti. Situace dospěla tak daleko, že bez vedení Vůdcova raketového šéfkonstruktéra a tvůrce první v praxi použitelné a bojensky použité rakety na kaplané palivo známé jako V-2, SS-Brigadeführera (to, že byl „jen podporučík“ [ SS-Untersturmführer] je americká lež, ono se blbě v historii NASA vyjímá, že ji na Měsíc dostal esesácký generál] a jeho týmu německých odborníků, tak by dost možná Rusové závod vyhráli. :)

No ale jak to dopadlo víme, jako první člověk hopkal po Měsící Niel Armstrong (aliendrone se nepočítá, bo NENÍ člověk). ;)
Shrnuto – závod o Měsiíc bylo jen takové frajerské machrování BEZ zásadního ekonomického významu (vědecké poznatky ovšem měly ohromnou hodnotu!), zkrátka obdoba hospodského „rundu na mě pro všechny“. A i když se dnes hodně propagují vedlejší přínosy (např. suchý zip), tak jejich dopad byl ve své době slabý, až zanedbatelný.

DNES již USA [ač stále papírově nejsilnější ekonomika] živoří s gigantickým státním dluhem (a to ani neprovozují nějaké výraznější sociální programy či tak něco [např. zdravotní pojištění je pro téměř POLOVINU obyvatel finančně NEDOSTUPNÉ a tento počet se rok co rok ZVYŠUJE], vše sežere jejich vojensko-průmyslový komplex a organizace s ním související. Na nějaké frajerské ejchuchu nemají ani pomyšlení, Evropa a ani Rusko také ne. (leda s vyjímkou Číny). A KOMERČNÍ zadavatelé (E.Musk např.) MUSÍ generovat zisky a to pokud možno RYCHLE. Což Měsíc (ani Mars) zatím moc neslibuje, oproti „kosmickým vláčkům“ satelitního internetu. (Starlink u nás je za 2500Kč/měsíc a to si ještě musíš sám koupit HW! [tzn. se vším všudy + poplatky skoro 15000Kč] ;) :D :D

Prostě je to pořád DRAHÁ sranda, proto na Měsíc nelétáme. A že se poletí na Mars? PCHE! Evropa nebo USA ANI VE SNU! Můžou vyřvávat o běžících projektech a plánovaných termínech co chtějí, jenže jakmile dojde na „ZAPLAŤ!“, padne kosa na kámen. :D :D :D

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
led

1 – Lidstvo sa do jednej rakety nezmestí, len ak by boli v skúmavkách.
2 – v súčasnej dobe sú pohľady štátnikov a financministrov zamierené iným smerom. Na kozmický výzkum udeľujú len „udržiavacie“ množstvo peňazí.
Ale náš čas príde a nastúpime do rakety ako do linky MHD, a vydáme sa na cesty Vesmírom. Prestupná zastávka Mesiac, prosíme pasažierov, aby vystúpili a prestúpili na svoj spoj.
3 – Covid ešte neskončil, má ďalšie mutácie a mutácie mutácií po ich rozšírení tak skoro neskončia, pokiaľ bude jeden jediný zdrojový atom Covidu a jeho mutácií na Zemi a tí, kto sa podieľali na jeho vzniku a prvotnom šírení prestanú kuť svoje pikle proti ľudstvu. Žiaľ bude to trvať ešte veľa rokov, kým ľudia pochopia, že peniaze a moc nie sú všetko.

Upravil/a: led

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
paul1

Budou za tím peníze a také poškulování za marsem. Něco o tom píší tady:

Zdroj: https://insmar­t.cz/proc-uz-neletame-mesic/

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Disraeli

  1. Od těch 60. let do dnes bylo na Měsíci celkem asi jen 12 lidí (na povrchu) a zase tak moc se tam nelétalo. A pak dalších pár, kteří letěli jen kolem něj. To všechno už bylo právě v těch 60. a 70. letech a to hlavně jen kvůli vesmírnému závodu… byl to počátek dostávání se do vesmíru mimo Zemi a vesmír je k nám logicky nejblíž… Dnes už máme vesmírné stanicekolem Země a zařízení (bez lidí), které posíláme hluboko do Slun, soustavy,
  2. Není to jen tak, současné technologie ještě nejsou něco extra, abychom mohli brázdit vesmírem, dobývat ho, dělat tam zájezdy (ale třeba v příštích několika desetiletí myslím že už ano).
  3. Je to drahé.
  4. Možná by ses divil, ale ne Měsící toho vlastně tolik moc není… tedy není ani moc důvod tam letět.

Není sice vyloženě pravda, že tam není vůbec nic, ale jsme zase u bodu 2 – nemáme ještě technolohie, aby se nám to nějak oplatilo nebo abychom „to“ vůbec zvládli (například těžbu).

Něco jiného bude, až budeme moci měnit i životvní podmínky, uvtářet, měnit je,… Pak třeba Měsíc zazelená a zamodrá a budeme tam klidně moc bydlet. Ale teď tam nic není, je to obří holý kámen, my tam aktuálně nic nezmůžeme a není tam vlastně nic, co by se nám tam jakkoli oplatilo. A cestovat tam jen jako dobrodružnou cestu je naprosto nesmyslné – je to drahé a zbytečné. Zatím stačí průzkumní a jiní roboti, plus další zařízení. https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/List_of_ar­tificial_objec­ts_on_the_Moon

Ovšem pokud jsi dostatečně bohatý, můžeš si založit vlastní vesmírnou stanici, postavit raketu, zaletět si tam… Ale musel bys být bilionářem, pár set miliard na to utratit (spoustu miliard jen za let samotný, pár set miliard za další věci) a pak bys zjistil, že tam vlastně nic není a dostal ses na mizinu za to, že ses vydal na výpravu do pustiny bez života, kde není o co stát… ;)
Co bys na to Měsící chtěl dělat? No, přečti si, co tam je, jaké jsou tam podmínky, co musí udělat člověk, aby se tam dostal… a pak se tam vydej jestli chceš a utrať za to celý státní rozpočet za jeden rok. :D

Upravil/a: Disraeli

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Disraeli

dostávání se do vesmíru mimo Zemi a *Měsíc je k nám logicky nejblíž

Nový příspěvek