Avatar uživatele
Usoman

Dokázal by člověk přežít v 2× vyšším atmosférickém tla­ku?

Prý člověk nemá problém s tlakem rovnající se 100 metrů pod vodou. Jak je to vůbec možné, že na tlak jsme až takhle odolní?

Jaká je hranice, kterou člověk ještě v pohodě snese a jaká je hranice smrti? Šlo by to vyjádřit v metrech pod vodou, abych si to lépe představil. Fascinuje mě jak křehký tvor jako my něco takového vůbec snese.

Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? dudu, johana 56 před 3054 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Kepler

Teoreticky by se člověk mohl adaptovat třeba i na několik desítek atmosfér. Vtip je v tom, že se na tento tlak vyrovnávají i všechny vnitřní orgány a dutiny lidského těla a pod tímto tlakem se rozpouštějí v krvi i dýchací plyny (do velkých hloubek se používá třeba směs kyslíku a hélia). Takže neexistuje nikde žádný přetlak a destrukce tkání. Prakticky je problém ve velmi dlouhé adaptaci na takový tlak a ještě delší dekompresi, aniž by došlo ke vzniku smrtelné kesonové nemoci (uvolnění bublinek plynů v krvi a embolii).

Ještě dodatek pro nevěřící Tomáše: http://www.stra­nypotapecske.cz/te­orie/hloubkove-rekordy.asp

Upravil/a: Kepler

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Lamalam

Dokázal by člověk přežít v 2× vyšším atmosférickém tlaku? To odpovídá hloubce 20 pod vodou a potápěči tam přežívají.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Alesh

Cca každých 10 metrů hloubky dělá jednu atmosféru navíc, čili ve sto metrech pod vodou na to tělo působí, celkem cca 11 atmosfér. Jsou borci, co se bez přístrojů dokážou potopit i hlouběji na jeden nádech. Proč by tedy tělo nemělo vydržet 2 atmosféry?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
anonym

Člověk by to dlouhodobě nevydržel. Lidské tělo na to není přizpůsobené. To, že se dostanou do takových hloubek dostanou potápěči a vydrží tam pár hodin ještě neznamená, že to budou tolerovat vaše orgány a vše co máte v těle po celé dny, měsíce a roky. Takže přežití ano, ale dost pravděpodobně pouze dočasné.

1.3.1. Vodní prostředí

Protože je voda nestlačitelná, její tlak na povrch těla potápěče stoupá úměrně s hloubkou. Aktuální hydrostatický tlak v libovolné hloubce je výsledkem působení dvou sil, váhy sloupce vody a váhy sloupce vzduchu nad hladinou. Tlak vytvářený mořskou vodou je přibližně o 3% vyšší.

V hloubce 10m je tělo potápěče vystaveno tlaku dvou atmosfér. Tlak v hloubce 20m potom představuje tři atmosféry, v 30m čtyři atd.

Protože tkáně organismu se skládají především také z vody, jsou tedy v podstatě nestlačitelné. V důsledku toho nejsou citlivé na zvýšení zevního tlaku při potápění. Na druhou stranu lidský organismus, ale také obsahuje dutiny, které jsou vyplněné vzduchem. Jsou to plíce, dýchací cesty, vedlejší nosní dutiny a dutina středního ucha. Během potápění je objem a tlak v těchto prostorech vlivem zevního tlaku značně ovlivněný.

Při potápěním je potřeba zabezpečit, aby se tlak v těchto dutinách mohl plynule přizpůsobit vnějšímu tlaku vody. V opačném případě mohou prudké změny tlaku a objemu plynu v uzavřených vnitřních prostorech vést k mechanickému přetížení tkání v jejich stěnách a okolí. V lehčích případech se tento stav projevuje nepříjemnými pocity až bolestmi, v závažnějších případech pak může vést k poškození tkání, které může končit i smrtí. (Hamar, Lipková, 1998).

Obr. č. 11. Změny objem plynu pod vodou (upraveno dle McArdle a kol., 2006).

Tlak v každém vzduchem vyplněném prostoru těla musí sledovat změny okolního tlaku, jinak na stěně tohoto prostoru vznikne destruktivní tlakový gradient. Většina tělesných dutin nemá problém vyměňovat vzduch s okolím (např. střední ucho Eustachvou trubicí). Potápěči do velkých hloubek používají speciální směsi, kde je doplněním inertního plynu (obvykle helia) parciální tlak kyslíku snížen). Aby plíce nekolabovaly, musí vdechovaná směs přicházet pod zvýšeným tlakem. Zvýšený tlak zvyšuje hustotu plynu, proto ve 4 atm je třeba 2× větší práce dýchacích svalů na pohyb vzduchu dýchacími cestami. To může vést k zadržení CO2 (stejně jako zadržování dechu kvůli ušetření kyslíku) a potencionálně až k bezvědomí. Vysoký parciální tlak kyslíku (PO2 ): např. v 40m 5atm je PO2 při dýchání 21% kyslíku podobně jako má 100% kyslíku při 1 atm. Tvorba kyslíkových volných radikálů prudce roste a nabourává buněčnou obranu, což zátěž několikanásobně zhoršuje.

Zdroj: http://www.fsps­.muni.cz/inova­ce-SEBS-ASEBS/elearnin­g/fyziologie/fy­ziologie-a-patofyziologie

Upravil/a: anonym

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Alesh

Ve 20 metrech jsou celkem 3 atmosféry = 1 atmosféra vyvolaná tlakem vzduchu a 2 atmosféry vyvolané tlakem vody.

před 3053 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Lamalam

Alesh > máš pravdu. Rychleji jsem psala, než přemýšlela.

před 3053 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek