Původní neotázka
Dojmy z Osvětimi
Láká Vás návštěva tohoto strašného místa ? Popřípadě když jste tam byli, jaké z toho máte dojmy?
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? annas, dudu, johana 56, marci1, Cenobita před 2996 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Místo jsem navštívila jako studentka, takže už je to dávno. Ale už nikdy více. Když vidím záběry, stále mě mrazí, Je rozdíl dívat se na fotografii, nebo být na místě, kde umírali nevinní lidé … a za jakých podmínek …
Mnohem důležitější než to, co jsme viděli, byly naše pocity, úzkost, napěti, sevřené srdce.. Sice jsme se divili, že lidé, kteří zde pracují, se chovají, jako by se zde nic nestalo..
Myslím si, že pocity myšlenky určitě tíží každého návštěvníka. Stojíte totiž na místě, kde se upalovali lidé. Nebudu popisovat, co jsem všechno viděla, ani co jsem nemohla vidět, ale vše jsem vnímala trochu silněji. .. Kolem ticho …
Musela jsem odejít ven… Byl to silný zážitek procházet se místy, kde lidé jako číslo čekali na smrt, dotknout se jejich věcí … plynová komora – krematorium … kolem ostatné dráty, místo kde se děla zvěrstva, která známe z historie .
Arbeit macht frei „mystický“ nápis při vstupu do tábora měl zapůsobit na vězně, že jejich sebeobětování se nekonečné práci jim přinese duševní svobodu … pouhá fráze …
Nešlo o zvědavost, ale o vzpomínku na ty, kteří nesmyslně přišli o životy. Nejde nikdy zapomemnout …
Něco k nápisu
https://frantisekmatejka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=232886
--
https://cs.wikipedia.org/wiki/Arbeit_macht_frei
„Výraz „Arbeit macht frei“ použil v roce 1872 poprvé německý
germanista a nacionalista Lorenz Diefenbach jako titul svého románu, díky
čemuž se tato věta stala známou v německých nacionalistických kruzích.
V roce 1928 pak vláda Výmarské republiky použila tuto větu v rámci své
politiky veřejných prací pro nezaměstnané během hospodářské krize.
V použití této věty bylo pokračováno i po roce 1933, kdy se k moci
dostala NSDAP“
Upravil/a: annas
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Jikra, kenyrts Nahlásit |
Nikdo by mě tam nedostal ani párem volů, ani do Katyně, ani do gulagů. Stačí mi, že o nich vím. Asi mi bylo blivno.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?marci1 Nahlásit |
Neláká. Mně stačila kdysi návštěva Terezína se školou a to mi stačilo. Někdy také jezdím okolo Lidic a ze všech těchto míst na mě dýchá pachuť smrti. Návštěvu Osvětimi bych doporučil některým našim politikům a sluníčkářům.
Upravil/a: quentos
2Kdo udělil odpovědi palec? annas, BlurryFace
před 2996 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nebyla jsem tam a do určité doby jsem se podobným dojmům bránila
natolik, že jsem nebyla schopná podobná místa navštívit. Nejen Osvětim,
ale ani třeba Terezín.
Od té doby jsem měla tu čest mluvit s poměrně velkým počtem lidí, a
další svědectví jsem vyslechla na záznamech, kteří Osvětimí nebo
jínými koncentrační tábory či ghety prošli nebo prožili holocaust
(kterých se jich týkal) jiným způsobem. Ty příběhy ,které jsem slyšela
byly opravdu děsivé, něco, co předčí i ten nejhorší horor, něco, co si
člověk, který to nezažil, dokáže představit jen stěží.....
Paradoxně ale díky těm hrůzostrašným osobním svědectvím bych dnes už
asi byla schopná Osvětim projít, neříkám, že s nadšením, ale už jsem
slyšela hodně …
1Kdo udělil odpovědi palec? anonym
před 2996 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pocity z návštěvy Osvětimi se mně velmi těžko popisují. Zejména vjem z pobytu v bývalé plynové komoře, kde je stále zřejmé kam až sahala hromada těl po splynování a jsou patrné rýhy na stěnách, které zde zanechaly tisíce umírajících, je natolik silný, že i po létech se ho snažím ze vzpomínek vytěsnit. Pokud však nahlížím na mravy dnešní mladé generace spatřuji riziko, že si časem tuto dějinnou zkušenost zařadí mezi jednu z virtuálních realit. Proto bych dříve než bude pozdě, zařadil návštěvu těchto míst jako povinnou součást středoškolského vzdělání.
0 Nominace Nahlásit |
Jsou to opravdu strašná místa. Znám to z knih, z TV. Mám doma knihy o těchto hrozných věcech, třeba o ženském koncentračním táboře Ravensbrück. Přiznám se, že nemám dost odvahy navštívit tato místa. Je mi moc líto lidí, kteří takové zvěrstva museli zažít. Velmi smutné. ☹
0
před 2996 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Neláká. Ale v několika koncentračních táborech jsem se byla podívat, i s rodiči jako dítě, ale nesrovnatelně horší pro mne bylo „vydýchat“ vloni Lidice. Asi právě proto, že to nic, co tam zbylo, je skutečně čirá, nefalšovaná hrůza.
0
před 2996 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Jděte se podívat do kravína nebo vepřína, místo zvířat si představte lidi a máte to stejné. Koncentrační tábory byly stavěny na stejném principu. Bohužel..
0
před 2996 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nikdy jsem o tom neuvažoval, ale kdyby byla příležitost, tak bych se tam jel podívat, znám to jen z filmů, osobní zážitek musí být silný. Místo kde zemřelo tolik lidí musí mít silné genius loci, třeba v noci by to bylo velmi stísňující.
dudu: pokud by byl výlet do koncentračního tábora povinný, hrozí psychická újma mládeže, děti se s takovými věcmi nemají seznamovat, stejně jako s pornografií až do 18 let, po 18 roku budiž, proti tomu nic nemám, ostatně kdo chce si může výlet do Dachau naplánovat, zde je pozvánka:
https://www.youtube.com/watch?v=Qq3v6flna6A
Upravil/a: Cenobita
0
před 2996 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Neláká, můj praděda zemřel v Dachau, ale zajímá mně dojem, jak bylo po roku 1945 lustrováno všech fanatických přiznivců Ady a spol., u skopčáků a nýní je většina Německého národa mirumilovná a přátelská pro okolí.
0
před 2995 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
V létě jsem tam byla. Považuji to za součást všeobecného vzdělání
člověka (třeba jako přečíst Bibli,navštívit hlavní město svého státu
apod.). Možná byla klika, že to byl nejparnější den celého léta (což
kontrovala průvodkyně slovy: „aspon si umíte lépe představit, jaké
prostředí v těchto celách vězni mívali – a to tenkrát bývala mnohem
větší vedra“), protože já osobně jsem se soustředila hlavně na to,
abych prohlídku (časově poměrně náročnou – přes 3 hodiny
i s přesunem Auchwitz – Birkenau) vůbec zvládla fyzicky a nezkolabovala
vedrem. Občas jsem zbaběle vypínala sluchátka, do kterých nám průvodkyně
prohlídku komentovala. Těch informací prostě bylo tolik, že mi to mozek
navíc v takovém vedru odmítal zpracovávat. Přesto jsem se dozvěděla
i mnoho „zajímavých“ informací, za které jsem ráda, protože jsem je
do té doby nevěděla a jen těžko bych se dozvěděla jiným způsobem. Co
mě opravdu šokovalo nebylo paradoxně nic z exkurze, ale to, jaké kvantum
návštěvníků tam bylo a kolik milionů lidí ročně to tam navštíví!!!
Jako by to byl nějaký „lunapark“.
Ale samozřejmě to také závisí na (vyzrálosti) osobnosti, nikdo by tam
neměl jezdit nedobrovolně jen proto, aby mohl říct (vytahovat se), že
tam byl.
0
před 2992 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek