Dodržujete na Štědrý večer nějaké staré vánoční zvyky?

Rozkrajujeme jablíčko.
Před dvěma lety jsme měli kolem hvězdičky jakoby krajkový zelený kroužek. Má to prý znamenat nový začátek, nový život. V březnu jsem otěhotněla a na další Vánoce jsme již byli čtyři.
Před rokem jsme v jablíčku neměli hvězdičku, ale zcela zřetelný kříž. Jedna strana byla dokonce delší, než ty tři ostatní. Honem jsem to zamluvila, nechtěla jsem děsit dceru a přivolávat něco špatného. Teď mi v nemocnici umírá táta, dárek pro něho, který mám připravený, mu nejspíš už nepředám.
Nevím, jestli letos budu mít dost odvahy dát na štědrovečerní stůl jablko a nůž.

Také rozkrajujeme jablíčka,dodržuju sudý počet cukroví,u ště­drovečerní večeře nás musí být také sudý počet a pokud není,dávám na stůl talíř navíc,nesmí nikdo při večeři odejít od stolu,pouštíme ořechové lodičky se svíčkami ve vodě apod.
Když jsme ještě před pár lety večeřeli s býval.manželem a dcerou,dala jsem na stůl jeden talíř navíc,do sudého počtu a v únoru jsem otěhotněla…
Býval.manžel odešel od štědroveč.večeře pro něco a za rok a půl jsme byli od sebe…

V loni jsem měla obzvlášt zajímavé Vánoce,nechtěně jsem učiteli češtiny poslala v den Vánoc místo přání k Vánocům Medvídci,kde byli dva tlustí,starší,na­hatí hlapi v objetí…trapas pobavil celou třídu. To bylo odpoledne a na večeři s náma byla mamka. Kochala jsem se sama sobě,jak mám překrásně nazdobený červenozlatý smrček,na něm vlasy a prskavky,jako to vždy dělala mamka. Po večeři jsem je šla zapálit,zacinkala zvonečkem,celá se tetelila,ale když všichni přišli,chytly vlasy na stromku a zírali,jak místo hasení jsem do toho ještě foukla,v domnění,že to uhasím…To už jsem měla ze sebe dost a řekla jsem,že prdím na náké Vánoce a do smrti se nebudu modlit!…
Všichni se mi smáli a smáli a smáli…a dcera to samozřejmně líčila ve škole spolužačkám…
Jsem zvědavá letos teda…:-))

Nevzpomínám si, že by se nám někdy něco splnilo. Dřív jsme krájívali jabka a plavívali lodičky po míse. Nikdy nic neobvyklýho.
Ale posledních 8 let, co u nás bývá babička, to už nedodržujeme. Poprvé k nám šla poté, co jí náhle zemřel syn a náš strejda, tak jsme nechtěli jitřit emoce a vynechali jsme zvyky, které by mohly nějak „předznamenat“ něco negativnío, nedejbože tu smrt. Další roky to bylo podobné… a pak už se nám do toho nějak nechtělo – rodiče stárnou a nač riskovat, že se něčí svíčka potopí a on si zase připomene, že i jeho konec jednou přijde… Zrovna při té večeři to je zbytečné.
Kromě toho mě jednou naši hecovali, ať si hodím botou, jestli se vdám. Nicméně takovejm katastrofickejm předpovědím se odmítám propůjčovat. A nač riskovat, že by se to třeba chtělo splnit… :oD

přiznám se, že z těch potenciálně negativních předpovědí mám taky strach, takže dodržujeme hlavně ty preventivní :) od stolu nikdo nevstává a taky máme sudý počet cukroví – a ještě než se vrhneme na dárky pod stromečkem, tak si u něj, když je tak hezky rozsvícený od Ježíška, zazpíváme nějakou koledu :)