Odpoveď byla označena jako užitečná

S úvodní větou se ztotožňuju, jsem spíš přírodovědný a technický typ. Verneovky jsem jako dospívající kluk přečetl snad všechny, nakonec mě dovedl až do žánru sci-fi a k astronomii.
ad1) Myslím, že si to zaslouží. Ve své době to byl vyjímečný fenomén a jeho knihy se čtou dodnes.
ad2) Jako vzdělávací bych je moc nepovažoval. Pro dnešní dobu jsou jeho představy přece jenom zastaralé a někdy i dost naivní. Například nechat se vystřelit na Měsíc obřím kanónem. Byl omezen úrovní znalostí své doby.

Určitě měl pravdu. Dokonalý ,technický , složitý výrobek nebo zařízení, jsou opravdové umělecké skvosty. Zvláště od těch dnes už zapomenutých mistrů řemeslníků. Některé z nich jsou nookoukatelné umělecké sochy a dodnes technické skvosty. Alespoň pro mne. Když si člověk uvědomí všechen ten um, pečlivost a spoustu práce, kterou vložili do těchto děl, tak nezbývá než smeknout klobouk a v pokoře žasnout.
J.V byl vizionářský obdivovatel těchto strojů a myslím, že jeho dílo i po těch 190 letech, stále baví a překvapuje jak mladé tak starší čtenáře. Výhodou všech jeho knih je, že se dají číst i několikrát.

V mládí jsem jich přelouskal snad většinu. A i nyní se k nim občas vracím. Mám jich deset jako e-knihy v e-pub na mobilu a tak si je někdy, pokud je čas, „otevřu“ abych si v nich „zalistoval“.
Šlo o mimořádně „fundovaného“ vizionáře a někdy si říkám, zda se opravdu nevrátil z budoucnosti.:-) A občas pár nepřesností (viz Klaproth) mu určitě můžeme odpustit.
A občas se najdou i des, sice podstatně menší vizionáři, ale i ti jsou obdivuhodní.
Třeba manželka mi vyprávěla, že jim profesor na gymplu vyprávěl v roce 1962, že jednou budeme nosit v kapse krabičku, malou televizi a budeme se s ní domlouvat mezi sebou a budeme se při tom i vidět. A to byla doba, kdy byla i obyčejná TV „zázrakem“. A dnes běžná realita.
Co se týče otázek:
ad.1 Ano
ad. 2 Ano. Třeba v knize Tajuplný ostrov je mnoho různých „návodů“ jak přežít v kritických situacích a jak si prostředí uzpůsobit, na základě vědomostí tak, aby bylo možno vydržet po dlouhou dobu a za poměrně dobrých podmínek.

První věta – souhlas.

1. podotázka – ANO
2. podotázka – NE (úvahy o stlačitelnosti vody v románu 20 000 mil jsou nesmyslné)

Každému podle jeho gusta. Parní stroj nebo socha, či obraz jsou dílem lidského génia a v naší civilizaci mají svoje nesouměřitelné místo. Upřednostňuji fakt, že dokonalost je v eleganci, jednoduchosti a ušlechtilosti. Pro mě je např. fascinující pohled na ruce krajkářky při paličkování složitého vzoru kdy se před očima zhmotňuje současně lidská dovednost s myšlenkou. Podobně též nahlížím třeba i na práci uměleckého kováře a jiné.

Upravil/a: dudu

A pritom si Jules Verne a Raffael Sanzio (alebo Rafael Sanzio de Urbino) boli podobní svojou prácou.
Ako Rafael jemným ťahom štetca spodoboval svoje predstavy života svätých v pozadí dejín ľudstva, tak aj Verne jemnými ťahmi svojho pera črtal odvážne a pritom tak jemné konštrukcie svojich strojov, príbehmi plnil ciele a sny technorojkov budúcnosti.
Obaja rovnako vychádzali z súdobých znalostí a spoločenských vzťahov, aj keď ich delili 3 storočia, ich dielo aj dnes hovorí ľudstvu o človeku, láske a dobru.

1 – podľa môjho názoru by si zaslúžil svoju svetovú „Cenu Juliusa Verna“ za nekonečnú inšpiráciu mnohých rojkov a technobásníkov pri objavoch nových technológií, za víziu mierového využitia strojov pri objavovaní Zeme a Vesmíru
2 – V súčasnej dobe Verneho diela síce už nie sú vzdelávacie, ale sú inšpiratívne a podnecujú svojich mladých čitateľov-bádateľov k objavu Sveta technológii v záujme ľudstva

Upravil/a: led

1. Ano, zaslouží
2. Ne, vzdělávací určitě ne.

1 – ANO
2 – NE, některé romány nejsou dokonce ani zábavné (koho z vás bavil Matyáš Sandorf?)

No, tohle rozhodnout je těžké, protože tak nějak přirozeně inklinuji k té technice. Rozhodně jsou umělecká díla, která člověka doslova ohromí (mě tedy ano). Ale není jich zase až tolik. Kdyby „zmizelo“ 90% „uměleckých pokladů“ (zejména z posledního století), vůbec by mi to žíly netrhalo. ;) :D

Na druhou stranu – nedovedu si představit dějiny bez Bacha, Mozarta, Michelangela, Feidia a jim podobých mistrů, totiž MISTRŮ či mnohých dnes neznámých – typicky tolik profláknutý sarkofág Tutanchamona, či hlava Nefertiti jsou na první pohled PROSTĚ ÚCHVATNÉ.

Ovšem i technická díla MAJÍ svoji krásu, jenže k jejímu ocenění je asi potřeba mít s technikou nějaký kontakt. Jak může ocenit člověk krásu parní lokomotivy, ryzí účelnost její konstrukce, když třeba nechápe ani princip parního stroje, natož technologii výroby součástí? Nebo LZE vůbec docenit krásu Fabergého vajec, pokud člověk nikdy POŘÁDNĚ nedržel v ruce pilník a nemusel pilovat „účko“ na slícování? Podle mě ne.

V podstatě bych tedy odpověděl takto – záleží na konkrétních porovnávaných dílech. Klidně bych se vzdal celé tvorby Andyho Warhola pro exemplář letounu Jana Kašpara, který je v Národním Tech. muzeu. S klidem v duši bych obětoval celé dílo „mistra“ Knížáka za jediný román – třeba Quo vadis. Atd. atd. ;) :D :D

ad 1 – ano
ad 2 – řekl bych, že dnes jsou Verneovky spíš poučné než vzdělávací. Třeba ing Cyrus Smith z románu Tajuplný ostrov byl mým dětským oblíbencem. (pro mladší a neznalé – byl to takový dobový MacGyver). Po teoretické stránce by všechny jeho nápady/projekty FUNGOVALY. (jasně, rozdíl mezi teorií a realitou je propastný, ale to dítě moc nechápe/neřeší.) A i co se týká futurologie, nebyl Verne žádný troškař a i když zajisté některé jeho myšlenky byly chybné a poplatné době, tak v mnoha věcech se strefil. Jeho mistrovství ale spočívalo podle mne v tom, že dokázal namixovat ten správný poměr dobrodružství, exotických prostředí a techniky, který malého kluka doslova nutí hltat s baterkou pod peřinou další a další stránku. Prostě MISTR! :)

Jasně , jako film Návrat do budoucnosti 3 🙂